inspirace ~ pokojíček

Psali jste si o náš dětský pokoj, tak tady ho máte. Věřím, že určitě někoho inspirujem. Pořád jsme teda s pokojíkem ve fázi tvoření a hledání nejlepšího uspořádání, takže takto to rozhodně není konečné. Už jsem s ním ale vcelku spokojená. Co na něj říkáte?

K navržení a vybavení unisex dětského pokoje se dá přistoupit různě. Já jsem od začátku věděla, že veškeré plochy a větší kusy nábytku bych chtěla v nějaké základní světlé barvě, žádná divočina. O to víc se můžu vyřádit v doplňcích a drobnostech, nic se mi tam díky tomu nijak vzájemně "netříská". Teda aspoň doufám a omlouvám se lidem, kteří mají citlivější designerské oko než já. :D

Začátky aneb sbohem ložnice

Místnost, která je nyní společným dětským pokojem pro naše děti, bývala naší ložnicí. Tu ložnici jsem milovala, je to podle mě nehezčí místnost z celého našeho bytu. Proto mi bylo vždycky trochu líto, že slouží právě jako ložnice - místnost, kde přes den netrávíme skoro žádný čas ani my natož případné návštěvy. Pokoj je relativně velký, členitý, loubený, s pěkným obloukem uprostřed stropu, s nikou a s prostornou oddělenou šatnou. Super na tomhle pokoji je taky to, že je v našem bytě nejvíc zastrčený a tedy nejklidnější. Nevýhodou je zase to, že jediným zdrojem světla jsou tu dveře na terasu, je tedy relativně tmavý. Bylo jasné, že stěny a nábytek - vše, co půjde - bude muset být bílé. No kdyby to bylo možné, vyměnila bych i podlahu, ale zas takoví maximalisti jsme nakonec nebyli. :D

Když jsem zjistila, že jsem podruhé těhotná, bylo mi jasné, že to je ideální impulz k přemyslení a předělání pokojů v našem bytě. Dvě pidimístnůstky za kuchyní jsme spojili do jedné a udělali z ní ložnicopracovnu a bývalá ložnice se stala dětským pokojem. Rekonstukce resp. vybavování dětského pokoje probíhalo velmi pozvolně, nebylo kam spěchat. Nejprve bylo potřeba zbavit se ložnicového nábytku a pořídit pro Toníka postel.

Postel pro sladké sny

Postelí se mi líbilo celkem dost, nejvíce ze všeho mě asi nadchl takový ten styl postele alá domeček. Něco takového:

 

(Zdroj obrázku: https://mojebetynka.maminka.cz/clanek/vychytavky-do-detskych-pokojicku) 

Takovéto designové postele se ale prodávají za šílený majlant, nebo se za srovnatelný majlant dají nechat vyrobit na zakázku. Nakonec jsem se "spokojila" s oboustrannou postelí KURA z IKEA, která k tomuto nemá až zas tak daleko. A dá se s ní i do budoucna pěkně pracovat a různě ji měnit a vyšperkovávat. Do budoucna ji plánuji otočit, tím bude Toník spát jakoby v patře a vzniklý prostor se dá různě kreativně využít - v plánu je částečně pod ni jakoby do eLka podsunout budoucí Olívčinu postel. Nebo uvidíme. Spoustu inspirace na čárymáry s touhle postelí je možné čerpat tady na Pinterestu, určitě se podívejte!

Tak to byla postel, první zářez do pokojíčku. Z úplného startu jsme ji používali bez roštu, tím tam vznikla jakoby ze všech stran zábrana, aby Toník nespadl (bylo mu v době pořízení cca 16 měsíců). Rošt jsme pak bez obav přidali po pár týdnech, Toník v noci téměř necestuje a nikdy z postele nespadl. No tak takhle nějak jsme začínali:

Další kousky do pokojíčku

To bylo loni v létě, ještě před druhým porodem jsme taky malovali pokoj na bílo. Největší pokrok ale přinesl Ježíšek - stůl a židličky, houpačka mezi futra a tabule na kreslení a na magnetky. Vše ideálně v bílé a světlém dřevě. Houpačku jsme teda zdědili v rodině, takže tam jsem na výběr neměla. 

Jak je na fotkách možná částečně vidět, zároveň jsem se v té době definitivně rozhodla, že sekundární barvy pokojíčku budou ostře zelená a oranžová - unisex barvy, výrazné a veselé. Takový ten "prudce moderní" trend pastelů, mentolu a růžové s šedou se mi, přiznám se, vůbec nelíbí. Když už jsem se snažila něčím inspirovat, byl to spíš severský styl. Něco takového (a pod tím barevná paleta):

(Zdroj obrázku: Pinterest)

(Zdroj obrázku: Pinterest)

Hned po Vánocích jsme ještě v liduprázdné IKEA pořídili úložný prostor na hračky a k tomu krabice (bílé, oranžovou a zelené). Vybrali jsme systém TROFAST uspořádaný do schodů. Super je to, že až jednou Toníkovi postel otočíme tak, aby spal nahoře, může mu to posloužit jako další schůdky do postele. Momentálně tam má vystavené nějaké hračky a taky na tom blbne.

První DIY dekorace

Pokoj se mi už celkem pozdával, pořád ale bylo potřeba změnit dost věcí - vyměnit koberec, dát pryč tmavý rozkládací gauč, atd. Začala jsem ale něčím celkem snadným - obrázkama na stěnu. Nakonec jsem se rozhodla pro jednoduché obrázky zvířátek (čeho taky jiného do Toníkova pokoje, že?). Koupila jsem bílé a zelené rámečky a obrázky jsem podle vzoru z internetu sama namalovala - tužka, černý fix a zelená a oranžová pastelka a bylo. Tohle byly první čtyři:

Na jaře pak ještě přibyly dvě vytištěná zvířátka, jedna zarámovaná látka (stejná, ze které jsem ušila polštářky) a taky jsem zarámovala nějaké Toníkové výtvory. Aktuálně tedy obrázková stěna vypadá takto (a ještě nekončíme):

Děti začaly v pokojíčku trávit čím dál tím více času, takže moje spokojenost vzrůstala.

Místo gauče postýlka, místo koberce hrací podložka

Poslední větší změny proběhly v pokojíčku koncem dubna. Konečně jsme se zbavili tmavého rozkládacího gauče. Sice teď nemáme žádnou postel pro návštěvy, ale zase jsme mohli do pokoje nastěhovat Olívčinu dětskou postýlku. Tam ji dávám spát na první část noci. Super je, že děti se vzájemně při spaní vůbec neruší, i když se mi tomu původně nechtělo věřit.

 

No a velké finále byla změna koberce. Ta nebyla jednoduchá hlavně proto, že se mi nabídka dětských koberců u nás vůbec nelíbí. :D Nakonec jsme zvolili formu hrací podložky. Nechali jsme si ji navrhnout/vytisknout a ušít na míru na od jedné skvělé britské prodejkyně na Etsy.com. Výsledek je úúúchvatný a cena i s dopravou byla srovnatelná s u nás prodávanými designovými kousky.

Nyní se v pokoji už parádně řádilo i s návštěvama. 

Na druhé fotce můžete taky vidět závěsy, které jsem ušila. Ze stejné látky šiju taky teepee pro Olívku k prvním narozeninám. Tady je lehká ochutnávka (přední strana z rubu, tam bude kontrastní zelená látka):

Křesílko pro čtení pohádek a ložní prádlo

Už dlouho jsme plánovali pořídit do pokojíčku nějaké vhodné křesílko nebo lenošku pro čtení pohádek před spaním. Ideálně jsme chtěli nějaké úzké, co by vlezlo vedle Toníkovy postele, "nezničitelné" a nejlíp i rozkládací, aby měly případně kde přespat návštěvy. Po klasické vlně zklamání a rozčarování z nabídky nám opět trn z paty vytrhla IKEA. 

Sedací vak BUSSAN (který je pěkně vidět hned na první fotce) je sice rozkládací, ale spát se na něm pohodlně nedá. Pro návštěvy proto asi budeme muset pořídit nějaké nafukovačky nebo podobně. Nicméně jinak je úplně perfektní. Je tvarovatelný, rozložitelný, lehký, kuličky v něm jsou dost tiché, je jako stvořený pro hraní a blbnutí a odolný potah umožňuje i jeho venkovní použití. A navíc! Navíc ho dělají v oranžové barvě. Tak už je náš.

Úplně poslední pořízenou věcí do pokojíčku je pak ložní prádlo. Toník už delší dobu používá zelené a oranžové prostěradlo. Povlečení na malou peřinu, pod kterou dosud spal, nám shodou náhod taky docela ladí, takže ho teď bez obav v kombinaci s bílým a zeleným prostěradlem může používat Olívka. 

Tento týden jsme navíc pro Toníka pořídili velkou peřinu a polštář a k nim dvě sady povlečení, které mě doslova uhranuly. LATTJO a LATTJO.

No musím říct, že teď jsem s pokojíčkem pro naše dvě děti na delší dobu spokojená. Další změny nastanou nejspíš tak někdy příští rok na jaře. To už bude pomalu čas pořídit Olívce větší postel, Toníkovu postel otočit, nějak to do sebe zakomponovat a pohrát si s tím. 

Jak se vám náš pokoj pro děti brzy po sobě líbí? Pokud pro mě máte nějaký tip či inspiraci (jak to máte vy, co se vám líbí, atd.), neváhejte se se mnou o to podělit. Dobrých nápadů není nikdy dost. ;)

(Ježiš, já jsem ještě pořád nesundala ze všech krabic ty nálepky s čárovým kódem?!? Jdu na to!)