Mateřská povolená

Před půl rokem jsem vás nechala nahlédnout do toho, jak to u nás vypadá. Jak vypadá takový typický den s dětmi narozenými brzy po sobě . Článek měl tehdy velký ohlas, tak jsem si řekla, že po půl roce si už zaslouží repete. No ale pravda je vlastně taková, že tohle je přesně jedna z těch věcí, které si zapisuji typicky hlavně pro sebe a pro děti. Jako vzpomínku. Nicméně tyhle hororokomediální střípky svou autenticitou často odzbrojují, tak snad se budete "bavit" i tentokrát. Opět se budu snažit být maximálně popisná, realitu nepřikrášluji, nedramatizuji a ani nezhumorňuji pro zvýšení popularity příspěvku. Prostě tak, jak jste u mě zvyklí. Tady je dějství druhé. Hlavní účastníci - Toník (2 roky a 5 měsíců), Olívka (1 rok) a jejich stárnoucí, milující a unavení rodiče Roční období - doznívající krásné teplé léto 6:30 Toník vchází do ložnice. Rozlepuji oči a přemýšlím, kolik je asi hodin, pro mobil se natahovat bojím, abych nevzbudila Olívku. Na hodinách zahlédnu půl sedm

Čtyři týdny jsme testovali nejmenší kočárek na světě - GB Pockit. A byla to teda jízda. (Sledovali jste ji na našem Instagramu ?) Všechno to začalo tím, že nám e-shop Feedo.cz zapůjčil tuhle miniaturní stylovku na ozkoušení a otestování. Z původně domluveného čtrnáctidenního testování se vlivem více nepravděpodobných okolností stalo testování pětitýdenní a musím uznat, že nám mrňous přirostl nejen k srdci, ale doslova se včlenil do rodiny a do našeho fungování. Pointu vám prozradím hned za startu - sice jsme mu už udělali bye bye, ale ne na dlouho. Kočárek se nám totiž tolik líbil, že se brzy stane součástí naší domácnosti. Tentokrát už natrvalo. Začněme výhodami. Když říkám, že je to nejmenší kočárek na světě, nepřeháním. GB Pockit je pod tímto heslem doopravdy zapsán v Guinnessově knize rekordů. Ve složeném stavu má 30 na 35 na 18 centimetrů a váží 4,3 kg. Honem si to porovnejte s Vaším kočárkem, běžné golfky váží kolem osmi kilo a třeba náš sporťák z trojkombinace má k

Oslava Olívčiných prvních narozenin se kvapem blíží. Bude už tuhle sobotu a já už mám vše (kromě jídla) víceméně kompletní. Počasí na sobotu sice moc růžově nevypadá, ale to mě od mého plánu na melounovo-jahodovou párty vůbec neodrazuje. My si to sladké prostě uděláme.  První inspiraci jste mohli vidět TADY . Co mám připraveno dál? Vlastnoručně ušité a obarvené narozeninové šaty (návod brzy) plus korunka od Sew4home . Toník měl na své první oslavě taky korunku, tak vím, že na hlavě moc dlouho asi nezůstane. :D Nicméně zůstane nám do budoucna a já mám v záloze ještě melounové sponky do vlasů.  Papírové záležitosti (boxy na jídlo, prostírání, brčka, napichovátka, nálepky a tentokrát i girlandu) mi na přání navrhla a vyrobila skvělá paperback z Fleru . A nakonec balónky, ubrousky a melounové talířky z mojeparty.cz  a ozdobné pruhy látky, které jsem obarvila společně se šatičkama. No bude to snad sláva veliká. Teď už jen dobře naplánovat návštěvu Zelňáku a nak

Nevím, co to teď zas prožíváme za náročné období. Ale mám pocit, že za několik posledních dní jsem se snad z ničeho neradovala. U Olívky propuká v plné síle separační úzkost, Toník vzdoruje, celkově se u nás hodně křičí a málo spí. No. Zajímavých článků mám rozchystaných v hlavě nebo v pracovních verzích tady v systému na blogu spoustu. Ale čas dotahovat skoro není. Dneska ale potřebuji TOHLE. Děti si spolu začínají hrát a já už se hrozně těším, že takových momentů bude přibývat!!