Od té doby, co se Toník rozplazil je trochu výzva udržet ho na jednom místě či udržet ho chvilku koncentrovaného. Já se teda snažím ho co nejvíc nechávat poznávat prostor po svém, jen to nekonečné vysvětlování, že "káblíky ne" a "kočičí jídlo ne" je trochu únavné. (Ale tak třeba se naučí, co znamená "ne") :D
I tak je někdy fajn, typicky když potřebuji dopsat nějaký článek, když si Toník vydrží s něčím delší dobu hrát. S Nekorektním jsme vysledovali, že nejlepší hračky jsou zmáčnutá PET lahev, víčko od skleničky nebo kartáč. Takové věci Toníka zajímají podstatně déle než hračkoidní hračky.
Obecně ho klasické hračky nejvíc baví, když je předtím pár dní nevidí. Takže jsem zavedla koš na hračky, ze kterého mu každé ráno vytáhnu v kuchyni na deku trochu jiné hračky k hraní pro ten den. Sety hraček střídám a různě kombinuji, což se setkává s úspěchem. Díky tomu nám stačí mít pro Toníka minimimum hraček a nějaké ty domácí potřeby na hraní.
Tyto dva principy (obyčejnost předmětů a jejich neokoukanost) mě přivedly k pátrání po internetu a našla jsem tzv. treasure bins nebo taky discovery baskets. (Více inspirace zde.) Tak to teď testujeme.
I tak je někdy fajn, typicky když potřebuji dopsat nějaký článek, když si Toník vydrží s něčím delší dobu hrát. S Nekorektním jsme vysledovali, že nejlepší hračky jsou zmáčnutá PET lahev, víčko od skleničky nebo kartáč. Takové věci Toníka zajímají podstatně déle než hračkoidní hračky.
Obecně ho klasické hračky nejvíc baví, když je předtím pár dní nevidí. Takže jsem zavedla koš na hračky, ze kterého mu každé ráno vytáhnu v kuchyni na deku trochu jiné hračky k hraní pro ten den. Sety hraček střídám a různě kombinuji, což se setkává s úspěchem. Díky tomu nám stačí mít pro Toníka minimimum hraček a nějaké ty domácí potřeby na hraní.
Tyto dva principy (obyčejnost předmětů a jejich neokoukanost) mě přivedly k pátrání po internetu a našla jsem tzv. treasure bins nebo taky discovery baskets. (Více inspirace zde.) Tak to teď testujeme.
Pro Toníka jsem doma sesbírala různé obyčejné a bezpečné předměty a dala mu je do krabičky, se kterou si může hrát. Předměty v krabičce budu přitom po pár dnech obměňovat nebo rovnou vyměňovat úplně. To se uvidí.
Dnes tak do krabičky pokladů putovaly tyto předměty: šťouchačka na brambory, chránič popruhu z autosedačky, chlupatý tenisák, polovyfouklý balónek, silikonový loupač na česnek, měkké poudro na brýle, průsvitný stahovací pytlík, odměrná lžička, víčko od výživy, kovový zvonek, vařecha, měkká gumička do vlasů, malá papírová krabička, kousek stuhy a bílé srdíčko.
Toník se na krabičku vrhl tak rychle, že jsem to ani nestačila vyfotit. :D
Asi nejvíc ho zaujal tenisák, ale pečlivě prozkoumal všechno.
Dokonce i Edgara (v pozadí) si chvilku nevšímal.
Silikonový loupač na česnek je taky oblíbenec, spolu s (již známým) víčkem od výživy...
...a šťouchačkou na brambory. Pořád ještě si se vším hraje, zatímco dopisuji tento příspěvek. Sice si to už roztahal přes dvě místnosti, ale proč ne.
Zkoušíte někdy s dětmi něco podobného? Jaký máte úspěch? Které obyčejné domácí předměty si vaši prcci oblíbili?
My ficime na sade cedniku ruznych velikosti, ktere do sebe zapadaji. Doporucuji vyzkouset :)
OdpovědětVymazatTo zní jako dobrý tip. Díky!
Vymazat