Přeskočit na hlavní obsah

testujeme ~ nejmenší kočárek na světě

Čtyři týdny jsme testovali nejmenší kočárek na světě - GB Pockit. A byla to teda jízda. (Sledovali jste ji na našem Instagramu?) Všechno to začalo tím, že nám e-shop Feedo.cz zapůjčil tuhle miniaturní stylovku na ozkoušení a otestování. Z původně domluveného čtrnáctidenního testování se vlivem více nepravděpodobných okolností stalo testování pětitýdenní a musím uznat, že nám mrňous přirostl nejen k srdci, ale doslova se včlenil do rodiny a do našeho fungování. Pointu vám prozradím hned za startu - sice jsme mu už udělali bye bye, ale ne na dlouho. Kočárek se nám totiž tolik líbil, že se brzy stane součástí naší domácnosti. Tentokrát už natrvalo.




Začněme výhodami. Když říkám, že je to nejmenší kočárek na světě, nepřeháním. GB Pockit je pod tímto heslem doopravdy zapsán v Guinnessově knize rekordů. Ve složeném stavu má 30 na 35 na 18 centimetrů a váží 4,3 kg. Honem si to porovnejte s Vaším kočárkem, běžné golfky váží kolem osmi kilo a třeba náš sporťák z trojkombinace má kilo 14. Skladnost a lehkost kočárku je prostě bezkonkurenčně jeho největší výhoda.




Jeli jsme s kočárkem jednou do Prahy a jednou až za Kladno, a když jsem ho zrovna nepotřebovala, vezla jsem ho složený v kabelce. Fakticky. V kabelce!! Když byl zrovna potřeba, pohodlně projel i v uličce ve vlaku a vůbec jsem se nemusela obtěžovat otázkou, kam ve vlaku kočárek odstavit, nebo co vlastně s ním. Byli jsme s ní taky na vesnici na střední Moravě, na svatbě v Rakvicích, na natáčení klipu u Tišnova, na rodinném setkání v Libereckém kraji, v muzeu v Litomyšli. Při cestování opravdu obstál. Nejen rozměry a váha, ale i jednoduchost, s jakou ze z kočárku stane úhledný balíček, budila pozornost všude kolem. Tady prostě nemá smysl chrlit další a další superlativy, cestování s ním prostě byla jedna báseň i ve stížených podmínkách. Třeba když jsme jeli ve složení dvě matky a čtyři děti do 2,5 let (plus bagáž) nejdřív ICéčkem do Prahy, pak tramvají/metrem po Praze, pak osobákem do Kladna a pak ještě taxíkem do Malíkovic. A to celé zpátky.





Skládaní a rozkládání a minimální váha jsou věci, co se osvědčily nejen při cestování, ale i při běžném fungování. Tlačení do kopce, odklizení kočárku třeba v kavárně, nastupování a vystupování v MHD, kde prostě chytnu kočárek a (bez zadýchání) si ho v klidu snesu i z vysokých schodů šaliny bez pomoci. A pak Toníka a jeho kolo. :D Nic nebyl problém.





Další super věc, co se vícematkám s malými dětmi rozhodně hodí, je možnost tlačit kočárek jen jednou rukou. Ručky kočárku jsou totiž spojené příčnou tyčí. Netvrdím, že je to zrovna nejpohodlnější, ale jako nouzovka, když Toník protestuje a chce se chvilku nést (nebo když spěcháme), je to super věc. Námi mnohokrát využitá a otestovaná dosytosti.



Co se koleček týče, jsou otočná s možností aretace. To taky chválím. Já jsem je nejčastěji používala zaaretovaná. (Když zrovna nebylo nutné ovládání jednou rukou.) Tak totiž kočárek o poznání méně drnčí. Drcání je ve srovnání s naším velkým kočárem s nafukovacími koly opravdu znát. Mrňous vážně není žádný teréňák. No a to už se dostávám k nevýhodám.

Kromě nepříjemného drcání na nerovných površích, což je předpokládám záležitostí téměř všech golfek, mně vadily hlavně dvě věci: absurdně malý úložný prostor dole pod kočárkem, do kterého se mi vlezlo akorát tak naše Kibi, malé pití a jedna hračka. Druhá nevýhoda je nemožnost kočárek jakkoliv polohovat. Takže i když v mrňousovi Olívka párkrát i usnula, nebylo mi z toho pohledu zrovna dvakrát nejlíp. Chápu, že oboje je daň ze jeho extrémní skladnost a lehkost, a nedělám si iluze, že u jiných kočárků v podobné kategorii by to bylo nějak závratně lepší. Každopádně díky těmto dvěma zásadním nevýhodám nemohu kočárek doporučit jako jediný kočárek do domácnosti. Ačkoliv se oficiálně doporučuje pro děti od 6 měsíců do 4 let, vůbec si nedokážu představit v něm dlouhodobě vozit půlroční mimino.




Tak i tak, pro naši rodinu středně odrostlejších dětí je to vynikající doplněk ke standardnímu kočárku. Rozhodnutí o tom, si ho pořídit napořád, padlo hned během prvního týdne testování. Protože přidat novou alternativu pro každodenní přesuny se dvěma malými dětmi se rozhodně hodí! A protože tenhle kočárek můžeme klidně doma skladovat zasunutý POD NAŠÍM PŮVODNÍM KOČÁRKEM! A to se vyplatí. V kočárku jezdil rád Toník i Olívka, ozkoušeli jsme ho na všechny způsoby. Skejtík na něj sice nezapojíme, všechny věci třeba na koupaliště do něj sice nenaložíme, jo a taky teprve uvidíme, jak si poradí třeba se sněhem, ale přes to všechno je fakt, že jeho výhody jsou nevídané.

A navíc je fakt pěkný. Každý se na něj ptá hned, když nás vidí, a dokonce hned několik úplně cizích lidí se mě na něj na ulici ptalo. Takže, milí zlatí, pořídíte ho na Feedu za 4 690 Kč. Not bad!

A oficiální promo video na závěr:


Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př