Přeskočit na hlavní obsah

mateřství ~ další typický den s dětmi brzy po sobě

Před půl rokem jsem vás nechala nahlédnout do toho, jak to u nás vypadá. Jak vypadá takový typický den s dětmi narozenými brzy po sobě. Článek měl tehdy velký ohlas, tak jsem si řekla, že po půl roce si už zaslouží repete. No ale pravda je vlastně taková, že tohle je přesně jedna z těch věcí, které si zapisuji typicky hlavně pro sebe a pro děti. Jako vzpomínku. Nicméně tyhle hororokomediální střípky svou autenticitou často odzbrojují, tak snad se budete "bavit" i tentokrát. Opět se budu snažit být maximálně popisná, realitu nepřikrášluji, nedramatizuji a ani nezhumorňuji pro zvýšení popularity příspěvku. Prostě tak, jak jste u mě zvyklí. Tady je dějství druhé.

Hlavní účastníci - Toník (2 roky a 5 měsíců), Olívka (1 rok) a jejich stárnoucí, milující a unavení rodiče
Roční období - doznívající krásné teplé léto

6:30

Toník vchází do ložnice. Rozlepuji oči a přemýšlím, kolik je asi hodin, pro mobil se natahovat bojím, abych nevzbudila Olívku. Na hodinách zahlédnu půl sedmé a dost se raduji, protože to je celkem dobrý čas (třeba v červnu a červenci Toník běžně vstával ještě o hodinu dřív). Miminko! Pšššt Toní, nevzbuď ji. Toník si lehne k nám do postele, vydrží asi tři minuty a začne se dožadovat svého ranního kakaa. Už teď! Naše pokusy o přemlouvání a posunutí kakaa na poději nezabírají, ale tak aspoň je celkem tichý a zatím nevzbudil Olívku. Nekorektní nakonec (v zájmu všeobecného blaha všech) rezignuje a jde mu uvařit kakao. Pak mu pustí v kuchyni Déčko a nechá ho se dívat na pohádky, vrací se za námi do postele. Užívám si poslední čtvrthodinu povalování a lehkého (ale krásného) pospávání a pak jdu za ním. Když je dobrý den, Olívka zůstává spící v posteli s Nekorektním. Rychle zvládnu záchod a trochu se umýt a začnu chystat čtyři kusy snídaně. Často snídáme nějakou kaši, tak to není tak složité, jen to chvilku trvá uvařit. Jindy připravuji jen rychlé müsli pro nás tři a kaši zvlášť pro Oliv. Posnídám s Toníkem a Nekorektní s Olívkou ještě spí.

7:10

Slyším, že Olívka vstává, jdu pro ni. Jdu ji rozbalit a "pokochat" se ranním bobkem. Ehm. Pak pustím Toníkovi ještě na chvíli na Youtubu Mašinku Tomáše, nebo na co má zrovna náladu. Krmím Edgara. Krmím Olívku, pak ji umyju, ona si chvilku celkem samostatně hraje a já vařím kafe. Přemýšlím, jaký má dnes Nekorektní harmonogram a jestli bych už ho neměla jít pomalu budit, což nakonec udělám.

7:30

Nekorektní vstává, jde do sprchy a když se zadaří, bere s sebou obě děti. Mám chvíli klidu, piju studené kafe, uklízím po snídani (někdy) a čtu si zprávy a/nebo Facebook. Pak postupně suším a oblíkám děti, třídím prádlo, zapínám pračku. Nekorektní se chystá do práce. Co budem dnes dělat? Ne, Toní, už nebudeme koukat. Tak dobře, poslední jeden a pak to vypneme a budeme dělat něco jiného ano? Toník souhlasí a dohodu dodrží, i když často je to dost neochotně.

8:00

Nekorektní odchází do práce - pusu, pusu, pusu. Já chci dělat duc s Olívkou! Dobře, Toní, tak přivez vláček a ovladač. Pak jezdí Olívka na mnou dálkově ovládané mašince a Toník na Pukynu nebo na kole a dělají duc jako na motokárách a děti se smějí a je to fajn. Já u toho furt přemýšlím, co budeme vlastně dělat, rozhazuji sítě po kamarádkách s dětmi a nakonec se s jednou kamarádkou domluvíme až na odpoledne. To je fajn, stejně nemáme oběd a já tudíž musím něco uvařit.



8:20

Olívka začíná být protivná, tak ji nakojím. Toníkovi se to moc nelíbí a furt kolem nás krouží a hlásí, že miminko už se napilo, už nechce. To ji sice trochu ruší, ale vše zvládnem. Pak je všechno hektické, jdeme si všichni hrát do pokojíčku. Toník mrčí, že mu Olívka boří věž nebo bere knížku. Když si jde Olívka sama hrát s něčím úplně jiným, Toník hned běží a s bojovým pokřikem Já taky nebo Teď já jí to bere. Olívka pláče, Toník jí zpívá nějakou písničku, aby neplakala. Pak musíme s Toníkem na bobo. Pak si hrajeme s Toníkem třeba na obchod a Olívka si chvilku sama hraje u postele. Zaplatím kartou. Děkuji, hezký den, děkujeme za váš nákup, přijďte zas. Toník je sice zákazník, ale odříkává všechny repliky. :D Najednou BUM. Olívka padá, bouchla se do čela, to ZAS bude boule a modřina, njn. Balím nespokojené děti a jdem chvilku skákat na trampolínu, kde Toníkovi vysvětluji, že když je tam Olí, nemůžeme tam my dva spolu skákat moc, jak by rád, a podobně. Prostě pořád ta stejná písnička. Koukám na hodiny a netrpělivě vyhlížím poobědové spaní. :D Někde v mezičase zvládnu pověsit prádlo, které mi u toho Olívka neustále zároveň stahuje ze sušáku dolů a zase mi ho podává. Myslím si něco o větrných mlýnech.

9:30

Začínám vařit. U toho mi dojde že jsem toho zase moc nevypila a exnu hrnek čaje, dětem rozdám nějaké ovoce na sváču. Loupu brambory, Toník mi chvilku pomáhá a Olívka začíná mrčet. Beru Olívku do ruky a snažím se dělat takové činnosti, které zvládnu jen jednou rukou. Moc to nejde. Dávám Olívku do vysoké židle a přisunu ji k šuplíku s nádobím, nechám ji krámovat věci a rychle dodělávám, co jde. Toník si stěžuje, že už ho to nebaví. Když je hodně zle, pustím mu Déčko nebo Youtube, jinak ho zabavím mícháním nebo ovládáním digestoře. :D U toho ho ale musím přidržovat, takže si moc nepomůžu. Někdy si v mezičase i chvilku hrajou. No. Olívka v mém náručí shazuje (Toníkem) nešikovně umístěnou dózu se solí. BÁC. Střepy všude, sůl všude. Snažím se držet děti dál od střepů a rychle to uklízím. Zvoní pošťačka, no paráda. Odstavuji vše z plotny, beru Olívku a jdu ke schránkám, Toník naštěstí už chápe situaci a nemusím se bát ho nechat tak. Řeknu mu a on ví, že ke střepům nesmí, a taky nejde. Pak to všechno douklízím, oběd už nějak doplácám (často) s Olívkou v ruce. Toník chce ochutnat každou ingredienci v každé její fázi, takže zrovna dokřoupal suchou těstovinu nebo podobně. No už to bude, hurá!

11:15

Oběd podáváme dneska trochu dřív, protože když Toník vidí, že je dovařeno, má hrozný dojem, že umře hlady, pokud to nebude jíst okamžitě. Dej to už do talířku, maminko, už je to hotovo! Pro Olívku mám někdy odebranou nekořeněnou porci, někdy ne. Toníkovi do talířku, Olívce do misky a ještě naberu i sobě (protože u mého oběda je to buď teď rovnou s nimi anebo nikdy :D ). Toník jí sám, Olívku krmím a ona u toho máchá ještě svojí druhou lžičkou a snaží se krmit mě nebo ji jen tak namáčí. Když plive kousky, ještě jí to rychle lehce pomixuji. Někdy plive dál, ale působí to na mě, jakoby mě tím schválně chtěla zlobit. Toník jí sám a celkem spořádaně, podle toho, jak mu ono konkrétní menu chutná. Nakonec odchází od nedojezeného talíře s prupovídkou Poslední dvě lžičky a něco pustíme. Dobře Toní, ale velké lžičky, pořádné, ham! Pouštím Toníkovi Mašinku Tomáše, umývám Olí, umývám sebe a když moc nemrčí, tak umývám jídelní židličku a stůl a kousek podlahy. Nachystám ji na spaní, připravím si kočárek, pak ji nakojím a spící odložím do kočárku, který vyvezu na terasu. S Toníkem se domluvím, že dokouká díl a půjdeme dělat něco jiného a pak spinkat.


12:30

Dohráli jsme si s Toníkem na schovku, uděláme několik dohod ohledně spaní, dojí si oběd, pak si vybírá pohádku z knížky, vyčůrat, převlíct a do postele. Čteme si dneska pohádku O chytrém Budulínkovi, už mi trochu leze krkem, protože ji čteme v poslední době pořád. Toník si pořád sedá, kontroluje obrázky v knížce, chce abych začala od začátku apod. Nakonec po mírných nervech usíná a já mám padla!!

13:00

Uklízím kuchyň, plním a zapínám myčku, dělám zběžný úklid několika hraček. Víc ani ťuk, nechce se mi plýtvat čas, kdy obě děti spí, na uklízení. Vařím si kafe, dojídám oběd nebo něco mlsám. Počítám, že mám tak hodinu až hodinu a půl času, než se vzbudí Olívka. Sednu tedy k psaní na blog nebo k šití. A maximálně si to užívám.


13:45

Olívka fňuká v kočárku, to ne! Kouknu oknem a vidím, že oči má ale převážně zavřené. Běžím ji ještě na chvíli uvozit a naštěstí se mi to podaří. Vracím se tedy k započaté činnosti.

14:15

Olívka vstává, slyším broukání z kočárku, má dobrou náladu, super. Rychle pouklízím nítě a látky a jdu pro ni. Rozbalím ji a chvilku si hrajeme a ukazujeme v knížkách. Nachystám jí na sváču milovaný bílý jogurt a dáme si spolu. Pak umyju dítě (židli, zem, ...) a pomalu se blíží čas jít budit Toníka. Byla bych nerada, pokud by spal výrazně víc než dvě hodiny. To by se mi večer vymstilo. Jdeme ho tedy společně budit a Toník naštěstí otvírá oči hned, jak rozhrnu závěsy. Nálada nic moc, ale nic, co by nespravilo pravidelné odpolední kakao. Dáš si jogurt Toní? Ano, ale s hrozinkama! Dobře, tak nachystáme. Olívka si hraje nebo jezdí na Pukynu, Toník baští a já komunikuju po Messengeru s Nekorektním ohledně odpoledne.

15:00

Toník kouká na písničky a já nás začínám vypravovat ven. To bývá někdy docela krize, ale dnes je to v pohodě. Nakojím a nachystám Olívku, připravím všechny věci - kočár, tašku, pití, svačiny. Připravím oblečení pro Toníka a sama se nachystám. Olívka mrčí, tudíž malovat se nestíhám, nevadí. Potřetí Toníkovi připomínám, že to je poslední písnička a jdeme. I tak protestuje u oblíkání a nakonec si běží vybrat kraťasy sám, protože tyhle nechci!

15:40

Vyrážíme, zase přijdem pozdě a já jsem si navíc zapomněla náušnice. Co už. Toník chtěl jet na odrážecím kole, ale před domem pláče, že chce jet doprava a ne doleva (je to totiž do kopce). Opět a znovu mu vysvětluji, že potřebujem doleva a že jakmile vylezeme ten kopeček, pojede už celou cestu z kopce. Nevěří, trochu se rozčiluji a musíme jít s Olívkou napřed. Nakonec nás dojede, ale pak z chce z kola dolů a já ho musím nést v ruce / na kočárku. Jakmile vylezeme kopeček na Francouzskou, vše je zapomenuto a Toník jede vesele na kole až do Lužánek.


16:20

Dorazili jsme do Lužánek na sraz s kamarádkou Hankou a jejími dvou-a-půl-letými dvojčaty. Pak už je to všechno takové nějaké hezčí a pohodovější. Děti si celkem pěkně hrají v lužáneckém stanu, lítají, Olívka je téměř bezúdržbová a s Hankou řešíme jen celkem běžné rozmíšky. Svačíme ovoce. Děti jako vždy chtějí jíst svačinu těch druhých, tak to všechno dáme "na jednu hromadu" a všichni jsou celkem spokojení.


17:30

Doráží za námi Nekorektní. Bere Toníka na zmrzlinu a já ho potom beru na bobo. :D Dáme si s Nekorektním pivo z plechu napůl. A pak možná ještě jedno. Hanka s holkama se loučí a my pomalu vyrazíme domů. Toník už je protivný, tak přesedlá do kočárku a Olívku si bere Nekorektní do Kibi. Na kolo si vzpomene až když je cesta téměř u domova zase z kopce, ale přemluvíme ho, že domů už pojedeme v kočárku.


19:30

Jsme doma a začíná ta nejhektičtější část dne. Kojím Olívku, Nekorektní chystá večeři, Toník chce na něco koukat, ale přemluvíme ho, že už ne. No šťastný z toho není, ale slíbíme, že pak budeme hrát na babu. Už teď! Tak jo, chvilku s ním hraju na babu ještě před večeří. Pak se nějak najíme. Jeden z nás jde s dětmi do vany a druhý uklízí a chystá pokoj na spaní. Pak si s Toníkem prohlížím knížku a hrajem (zase) na obchod, Nekorektní připraví Olívku na spaní, já Toníka ženu na zuby a převlíct do pyžámka. Neúspěšně.

20:30

Olívka je připravená na spaní a taky už dost unavená, ale Toník ještě ne, tak honem! Nakonec se dílo podaří, Nekorektní jde s Toníkem číst pohádku před spaním do pokojíčku a já jdu kojit Olívku do kuchyně. Pusu. Pusu. Pusu. Pusu. Dobrou noc, Toní! Dobrou noc a sladké sny maminko. Sladké sny, Toní! Ne, ty neříkej sladké sny. Dobře. Sladké sny, maminko. Děkuji Toní. A je to, Olívka se nakojí a u toho usne tak do čtvrt hodiny. Toníkovi to bohužel trvá tak 40 minut než usne. Tak si zatím čtu na mobilu se spící Olívkou na klíně.

21:15

Nekorektní potichu vchází do kuchyně, já přenáším Olívku do pokoje do její postýlky. Když máme štěstí, neprobudí se u toho. Když jo, musí ještě na chvilinku na prso a následuje pokus číslo dva. Toníka to naštěstí skoro nikdy nevzbudí. Uf. Nalíváme si víno a jdem si ho vypít na terasu. U toho si čteme a povídáme. Pak si jdem pustit nějaký film, skoro denně s u toho ještě něčím cpeme. :D

23:00

Z chůvičky se ozývá pláč, (pokud není horší den a není to ještě mnohem dřív), Nekorektní běží pro Olívku a přinese ji k nám do postele. Já ji položím vedle sebe a kojím v leže. Nedokoukaný film ještě pouštíme, ale já do deseti minut usínám spolu s Olívkou. Ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy něco dokoukala! (Snad s výjimkou většiny epizod Game of Thrones vždycky v pondělí.)

3:00

Pláč Toníka z chůvičky, když má nějaké horší období teda. Nekorektní jde za ním a pokud u něj nevytuhne (což se stává), vrací se za námi, ale o tom už většinou nevím.

A zítra zase dokola, no nemilujte to. Ehm ehm. 

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př