Olívka má devět měsíců - tři čtvrtě roku!! Je to veliká krasavice a veselé spokojené miminko. Tento měsíc byl ve znamení bleskového pokroku a taky růstu zubů. Docela jsme cestovali - několikrát jsme jeli vlakem a taky jsme byli na Olívčiné první zahraniční cestě (Slovensko, a to Olív jela vlastně nelegálně, jelikož jsme jí ani nestihli vyřídit pas :D ). Počasí bylo většinou krásné a teplé, takže už si i Olívka naplno mohla užívat a po svém prozkoumávat naši terasu. Kdo si rád porovnává, už může každý měsíc taky kouknout na odkaz, kde popisuji daný měsíc u Toníka. Takže tentokrát ZDE.
V devátém měsíci Olívka pravidelně spinkala dvakrát denně. Dvě až dvě a půl hodinky dopoledne od devíti a pak hodinku a půl od zhruba půl třetí. Musím přiznat, že tohle tempo je pro mě opravdu super a hodně si to užívám. Většinu dne mám díky tomu "na povel" jen jedno z dětí. Toníček totiž spí tak ty dvě hoďky od půl jedné. Vážně paráda a trochu se děsím, až začne Olív spát jen jednou za den. Večer usíná v podobný čas jako Toník, kolem osmé, někdy se mi podaří uložit dřív ji a někdy Toníka. Už na večer oba spinkají v pokoji a málokdy se vzájemně vyruší, takže super. Při prvním probuzení na kojení (kolem jedenácté) si ji beru k nám do postele, kde spíme až do rána s nějakým tím kojením v polospánku, které ani moc nevnímám. Bývám tedy celkem vyspaná! (Jen kdyby ten Toník nevstával před šestou!!) Když je bdělá, krásně se sama zabaví, všude si doleze nebo se doplazí, zkouší se stavět, všechno bedlivě a soustředěně zkoumá (hlavně nejrůznější kabely a šňůry). Málokdy se jí musím vyloženě starat o zábavu. (♥)
V příkrmech se za poslední měsíc skoro nic nezměnilo. Na oběd má cca 70g, které ale málokdy celé sní. Fajn je, že už jí skoro nevadí struktura a já už skoro nic nemixuji, jen mačkám. Na snídaní jí míchám 40 g půl na půl ovoce a vločky/kaši. Odpoledne sní asi půl kelímku bílého jogurtu a nejspíš by snědla i víc, ale zas to nechci přehnaně urychlovat, tím spíš, že oběda nesní ještě moc. Kromě toho si hodně oblíbila kukuřičné křupky, které jí během dne (hlavně venku) s celkem klidným svědomím dopřávám. Baví ji to a asi i dělá dobře na rostoucí zoubky. Velmi výjimečně si požvýká i nějaký kus chleba nebo něčeho jiného, co se zrovna namane. (Velký úspěch měla třeba překvapivě ředkvička!) Dále samozřejmě ráda a na požádání kojím. Odhadem tak 6-7x denně plus v noci.
V devíti měsících Olívičiny míry odhaduji na 70 cm a 9,1 kg. Oblečení nosí ale už tak půl na půl velikost 74 a 80. Toník v jejím věku měl více asi o tři centimetry a necelé kilo. V devátém měsíci se jí - pro mě trochu nečekaně - vyklubaly horní jedničky a má tak už 4 zoubky, všechny ale jen max z půlky povyrostlé, takže na rozdíl od zubatce Toníka v jejím věku si jich člověk vlastně ani pořádně nevšimne. Už delší dobu ji trápí spodní dvojky, pod dásní už prosvítají, tak je bedlivě očekávám každým dnem.
Za ten devátý měsíc se toho Olívka především hodně naplazila. Z pár-centimetrového plazení se rázem stalo rychloplazení přes celý byt, navíc to začala kombinovat i s lezením po čtyřech a to tak, že koncem devátého měsíce se její přemisťování pohybovalo okolo poměru zhruba 70:30 ve prospěch plazení. V devátém měsíci si Olívka taky sedla, nejdřív si v šikmém sedu sedala stále výš a výš a 27.4. se poprvé sama posadila. Teď už je v sedu jako doma a musím říct, že nám to všem zase o něco ulehčilo. 4.5. si Olívka k mému velkému šoku poprvé sama stoupla (o mísu na prádlo). Vůbec jsem to nečekala, protože s tím stáním to u ní oproti Toníkovi opravdu nijak slavně nevypadalo. Vůbec se o stoj nepokoušela, a když už se ocitla ve stoji bez vlastního přičinění, vypadala, že vůbec nechápe, že by se měla sama držet. :D Nicméně v tom posledním týdnu jejího devátého měsíce stoj zopakovala už jen párkrát a taky hodně padala. No teď už je to zase jiná písnička, ale o tom příště...
Z dalších dovedností Olívka už zvládá pinzetový úchop, opravdu dlouho a krásně se soustředit a sama zabavit. Umí dělat pápá na požádání nebo jako odpověď na zamávání, naučila se rovnou taky paci-paci. Rozumí slovu NE (a většinou i poslechne) a pomaličku začíná samostatně komunikovat (říkat si jinak než pláčem o jídlo, křupku, a zdá se mi, že začíná i s označování mámy, táty a Edgara, ale to bych nerada předbíhala, je to zatím spíš jen dojem).
Olívčin devátý měsíc obrazem:
V devátém měsíci Olívka pravidelně spinkala dvakrát denně. Dvě až dvě a půl hodinky dopoledne od devíti a pak hodinku a půl od zhruba půl třetí. Musím přiznat, že tohle tempo je pro mě opravdu super a hodně si to užívám. Většinu dne mám díky tomu "na povel" jen jedno z dětí. Toníček totiž spí tak ty dvě hoďky od půl jedné. Vážně paráda a trochu se děsím, až začne Olív spát jen jednou za den. Večer usíná v podobný čas jako Toník, kolem osmé, někdy se mi podaří uložit dřív ji a někdy Toníka. Už na večer oba spinkají v pokoji a málokdy se vzájemně vyruší, takže super. Při prvním probuzení na kojení (kolem jedenácté) si ji beru k nám do postele, kde spíme až do rána s nějakým tím kojením v polospánku, které ani moc nevnímám. Bývám tedy celkem vyspaná! (Jen kdyby ten Toník nevstával před šestou!!) Když je bdělá, krásně se sama zabaví, všude si doleze nebo se doplazí, zkouší se stavět, všechno bedlivě a soustředěně zkoumá (hlavně nejrůznější kabely a šňůry). Málokdy se jí musím vyloženě starat o zábavu. (♥)
V příkrmech se za poslední měsíc skoro nic nezměnilo. Na oběd má cca 70g, které ale málokdy celé sní. Fajn je, že už jí skoro nevadí struktura a já už skoro nic nemixuji, jen mačkám. Na snídaní jí míchám 40 g půl na půl ovoce a vločky/kaši. Odpoledne sní asi půl kelímku bílého jogurtu a nejspíš by snědla i víc, ale zas to nechci přehnaně urychlovat, tím spíš, že oběda nesní ještě moc. Kromě toho si hodně oblíbila kukuřičné křupky, které jí během dne (hlavně venku) s celkem klidným svědomím dopřávám. Baví ji to a asi i dělá dobře na rostoucí zoubky. Velmi výjimečně si požvýká i nějaký kus chleba nebo něčeho jiného, co se zrovna namane. (Velký úspěch měla třeba překvapivě ředkvička!) Dále samozřejmě ráda a na požádání kojím. Odhadem tak 6-7x denně plus v noci.
V devíti měsících Olívičiny míry odhaduji na 70 cm a 9,1 kg. Oblečení nosí ale už tak půl na půl velikost 74 a 80. Toník v jejím věku měl více asi o tři centimetry a necelé kilo. V devátém měsíci se jí - pro mě trochu nečekaně - vyklubaly horní jedničky a má tak už 4 zoubky, všechny ale jen max z půlky povyrostlé, takže na rozdíl od zubatce Toníka v jejím věku si jich člověk vlastně ani pořádně nevšimne. Už delší dobu ji trápí spodní dvojky, pod dásní už prosvítají, tak je bedlivě očekávám každým dnem.
Za ten devátý měsíc se toho Olívka především hodně naplazila. Z pár-centimetrového plazení se rázem stalo rychloplazení přes celý byt, navíc to začala kombinovat i s lezením po čtyřech a to tak, že koncem devátého měsíce se její přemisťování pohybovalo okolo poměru zhruba 70:30 ve prospěch plazení. V devátém měsíci si Olívka taky sedla, nejdřív si v šikmém sedu sedala stále výš a výš a 27.4. se poprvé sama posadila. Teď už je v sedu jako doma a musím říct, že nám to všem zase o něco ulehčilo. 4.5. si Olívka k mému velkému šoku poprvé sama stoupla (o mísu na prádlo). Vůbec jsem to nečekala, protože s tím stáním to u ní oproti Toníkovi opravdu nijak slavně nevypadalo. Vůbec se o stoj nepokoušela, a když už se ocitla ve stoji bez vlastního přičinění, vypadala, že vůbec nechápe, že by se měla sama držet. :D Nicméně v tom posledním týdnu jejího devátého měsíce stoj zopakovala už jen párkrát a taky hodně padala. No teď už je to zase jiná písnička, ale o tom příště...
Z dalších dovedností Olívka už zvládá pinzetový úchop, opravdu dlouho a krásně se soustředit a sama zabavit. Umí dělat pápá na požádání nebo jako odpověď na zamávání, naučila se rovnou taky paci-paci. Rozumí slovu NE (a většinou i poslechne) a pomaličku začíná samostatně komunikovat (říkat si jinak než pláčem o jídlo, křupku, a zdá se mi, že začíná i s označování mámy, táty a Edgara, ale to bych nerada předbíhala, je to zatím spíš jen dojem).
Olívčin devátý měsíc obrazem:
Komentáře
Okomentovat