Přeskočit na hlavní obsah

Toník ~ jednadvacetiměsíční


Toník má rok a třičtvrtě. Za ten poslední čtvrtrok se neuvěřitelně změnil a vyrostl a hlavně se opravdu hodně rozmluvil. Najednou mám dojem, že komunikuju s dítětem, pomalu předškolákem, a ne s batoletem, které ještě před chvílí bylo miminkem. Ten rozdíl je téměř hmatatelný. A přitom minulý rok touhle dobou byl teprve sotva sedící a sotva stojící odrostlejší miminko:


Hrubá a jemná motorika

Dnes Toník chodí i delší trasy, ujde klidně i kilometr, ale je pravda, že teď v zimě se mu moc nechce a po nějaké stovce či dvou stovkách metrů už by radši na ruce. Kromě toho parádně běhá, chodí po špičkách, šplhá a skáče. Když někam nutně potřebuje (např. asistovat mi u vaření), dojde si pro židli, přisune si ji na potřebné místo a vyleze si na ni. Poradí si s různými typy schůdků i žebříků či sítí vedoucí na prolézačky. Sám z různě obtížných míst i sleze, sklouzne se nebo seskočí. K jeho obrovské lásce k houpačkám všeho druhu přibyla obliba trampolín. Ježdění na skejtíku teď v zimě moc nepreferuje a odrážedlo nám teď taky spíš leží ladem, asi by to chtělo nějakou novou výzvu. (Beru to jako tip na dárek k narozeninám!)




Sám bez problémů a skoro bez nehod pije z obyčejného hrnku a taky ze všech možných typů lahví, nejradši má sportovní uzávěr. Sám se nají lžičkou i vidličkou, i když je pravda, že vidličku používá spíš jako lžíci. Už se u jídla znečistí jen málo nebo vůbec (u polívky s tím můžeme počítat, kaše a cokoliv tužšího už ale zvládá pěkně). Je příjemné, že po jídle nemusíme hned do sprchy :D



Hodně rád si ten poslední čtvrtrok hrál s kostkami, zvládne sám postavit věž i z dvanácti kostek. Na Vánoce dostal nějaké nové dřevěné stavebnice a první Duplo, tak uvidíme, jestli ho to bude bavit i nadále. Rád si hraje s magnetkama, rád si schovává drobné věci do kapes, zkouší už i montovat, rozebírat a šroubovat, to mu ale ještě moc nejde. Začíná objevovat autíčka a jezdit s nimi, to ho doteď moc nebralo. Často chce malovat, ale tam zvládne jen čárat zleva doprava a zpět a spíš vyžaduje, abychom mu my kreslili vlak a pejska a podobně. Většinou to končí okusováním voskovek a pohazováním pastelek okolo.



Neustále a pořád se vysvléká. Sám si sundá úplně cokoliv snad kromě bundy, kde mu dělají problém nepružné rukávy, nebo upnutých svetrů přes hlavu. Možná si dokážete představit, že tahle dovednost spolu s jeho teplokrevností přináší spoustu nečekaných problémů, kdy v dětské kavárně naháním polonahé dítě apod. :D Co se oblékání týče, nemá problém obout si sám boty (gumáky, sněhule), obouvání miluje a nejraději by konkrétně v gumákách strávil celý den, nebo si nasadit čepici a šálu, občas se mu povedou i kalhoty.

Hry a hraní si

Už si celkem hezky dokáže hrát sám, ale skoro to nedělá. :D Nejradši má u všeho nějakého asistenta, kterému může rozdávat úkoly, vysvětlovat věci, nebo který na něj alespoň kouká. Takže po této stránce mám každý den s dětmi opravdu nabitý a těším se, až si budou moct hrát děti spolu. Mezi nejmilovanější hračky posledních třech měsíců patřily kostky a kostičky, rozšroubovatelný vrtulník, skládací obrázky, autíčka na setrvačník a pak cokoliv, co se dá dát do kapsy. Obliba knížek začala mírně klesat, možná už to postupně nebude jeho hlavní oblíbená činnost, ale hledání obrázků v knížkách, a občas dokonce i nějaké to společné čtení, je pořád velmi populární. K tomu teda v poslední době ještě navíc přibylo zpívání písniček a přeříkávání básniček. (Já zpívám nebo říkám, Toník doplňuje poslední slabiky nebo slova veršů.)





Co je ale určitě na vzestupu, tak to jsou různé motorické záležitosti zapojující celé tělo. Nejlepší jsou houpačky všeho druhu, trampolína, hry jako Kolo kolo mlýnský, tancování/cvičení rozcvičky nebo různé vzájemné nahánění a vykukování ("není není kuk" hraje Toník už i s Olívkou).



Mezi zájmy ještě stále vedou zvířátka těsně následovaná dopravními prostředky a domácími spotřebiči. Pejsci, zebry, vlaky, šalinky, pračka, myčka - všechno naživo, na obrázcích či ve videích, to je prostě TOP. Také už se konečně (nejspíš o něco později než jiné děti) začíná zajímat o "dospělácký svět". Chce se mnou vařit a prát, s tatínkem zametat a vysávat, v autě chce alespoň na chvíli sedět vepředu a hrát si na to, že řídí. A pořád by chtěl telefonovat! Tak snad mají babičky radost ze zintenzivnění telefonických kontaktů. :D


Taky už pozná pár písmen jako je A a I. Barvy nebo tvary ale pro něj jsou stále ještě španělská vesnice.

Komunikace a sociální život

Komunikace je jedna z Toníčkových opravdu silných stránek. Sám už aktivně používá asi 270 slov. Jsou to podstatná jména, přídavná jména i slovesa. O jaká slova se přesně jedná a z jakých oblastí, to si můžete prohlédnout v mapě slov, kterou jsem pro Toníka vytvořila, TADY. Dnes už by vypadala zase trochu jinak, protože teď v tomto období je to opravdu co den, to nové slovo nebo dvě.

Strašně moc věcí po nás opakuje a papouškuje. Např. celý Štědrý den frčelo slovo "kadit", tak to jsme se všichni bavili celý den. Kromě samotného množství slov lze říct, že zvládá i těží slova, několikaslabičná (např. TADY jsem zachytila, jak říká poprvé maminka), některá slova zvládá i skloňovat, časovat, přivlastňovat (metodou pokus/omyl + zapamatování například ví, že župan je "tatínkův", "Totíkův" nebo "maminčin"). Slova taky spojuje a říká první věty. Už je s ním možné vést i delší jednoduchý rozhovor. Je to opravdu krásné období!

Toník pořád miluje děti a společnost, ale už se taky začíná někdy stydět nebo bát cizích lidí. Denně interaguje s Olívkou, někdy ji napodobuje, někdy s ní hraje jednoduché hry nebo jí nosí hračky, jindy ji plácá nebo kouše, někdy prostě jenom testuje, jak se k ní může chovat. Toník má také několik kamarádů, které má rád, zná je jménem, občas se po nich ptá a vždy se na ně viditelně těší, když jedeme na sraz s nimi. K dětem je kontaktní a je pravda, že ne všichni to zrovna preferují.






Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Toník váží zhruba 12,5 kg a měří asi 83 cm. Pořád je tak spíše menší a lehce těžší dítě. Má 16 zubů, ale obě spodní pětky o sobě už dávají vědět. V posledním čtvrtroce jsme prožili nějaké první vážnější nemoci (s vyšší horečkou) a taky byl Toník poprvé u kadeřnice (KUK).

V noci spí zhruba od 8:30 do 7:00, někdy to zvládne bez probuzení a jindy k němu jednou (vícekrát fakt jen když se něco děje) musí jít Nekorektní a pomoct mu zase usnout. Poměr těchto nocí je tak půl na půl. Toníkův poobědový spánek se ustálil na maximálně dvou hodinách spánku od 13:00. Podle situace střídáme spaní v kočárku na terase (když mi usne po cestě ze školky nebo odněkud) se spaním v posteli.

Jí pořád hezky a hodně, není vybíravý a jídlo někdy vyloženě pochtívá. V oblibě má hlavně rozinky v čemkoliv a samozřejmě i jen tak samotné jako mls. Pije už trochu víc, ale málokdy se dostaneme přes tři deci za den. Já teda optimisticky věřím, že vody dost přijme v té hromadě jídla. :)

Kakat chodí vždy na záchod, někdy si teda "objedná" nočník, ale v plínce nadílku za ty poslední tři měsíce měl tak maximálně 4x. Na bobo se aktivně hlásí, ať jsme kdekoliv. To je fakt super. S čůráním přišly (téměř samy) obrovské úspěchy. Doma už chodí stoprocentně na záchod či nočník. Plínku dáváme jen na ven a na noc. Často si ji Toník chce sundat, i když jsme někde na návštěvě. Takže dobrý. Teď posledních pár dní už dáváme plínku jen na spaní a několikrát jsme byli bez plínky i venku (jen s jednou nehodou). Ale tohle by mělo správně patřit až do dalšího čtvrtroku, protože se jedná až o období kolem Vánoc a po nich. No každopádně na to čekejte samostatný článek.

Toník je prostě náš kliďas a šikula. Taky má někdy špatnou náladu, někdy je náročný a když je nemocný, je skoro vždycky úplně nesnesitelný - ukňouránek a uvztekánek. :D Jinak je ale zlatý a zvídavý kluk a my jsme si nemohli přát víc!!

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př