Přeskočit na hlavní obsah

poprvé (a naposled) ~ rodinná dovolená ve třech

Do dnešního příspěvku sepíšu pár postřehů a fotovzpomínek na naši první rodinnou dovolenou. Snad by se Vám některé tipy mohly hodit při cestování v těhotenství a/nebo při cestování s malými dětmi. Jinak je to spíš taková inspirace a pro mě osobně forma cestovního fotodeníku. Pointa je každopádně jasná - bylo to vážně úžasné a jsem ráda, že jsme jeli!

KDY jet?

Termín porodu máme v půlce srpna. To znamenalo jediné - pokud jsme chtěli letos vyrazit s Toníkem někam k moři nebo za poznáním, muselo to být zhruba začátkem června. Termín jsem odhadovala čistě pocitově, přelom 7. a 8. měsíce těhotenství mi přišel rozumný. A jinak když už k moři, tak jediný termín, který mi přijde ještě lepší než jet před sezónou, je po sezóně. :D Hromady lidí nás zrovna nelákají, bez teplot 30+ se klidně obejdeme, takže pro nás to určitě brzy nebylo.

Obecně si myslím, že s malými dětmi je cestování mimo hlavní turistickou sezónu určitě příjemnější, a to jak z dopravního a teplotního hlediska, tak i proto, že je vše jaksi klidnější, tišší a prostornější. Pro nás byly poloprázdné restaurace a téměř prázdné pláže prostě blahem.

V těhotenství je to pak samozřejmě čistě na Vás a Vašich subjektivních pocitech a samozřejmě zdravotním stavu. Už jsem se setkala i s názorem "po pátém měsíci bych mimo republiku nikam nejela". S tím se já teda rozhodně neztotožňuji. :) Možná Vás bude zajímat, že na případ porodu (a souvisejících věcí) Vás většina pojišťoven cestovně pojistí jen do cca 26 tt, což je cca půlka 6. měsíce. (TADY najdete úplný přehled.) Na trhu je jediná - ERV Evropská pojišťovna - se kterou můžete uzavřít cestovní pojištění, které pokrývá i tyto případy, a to až do 2 měsíců před předpokládaným porodem. Nám to tedy v podstatě přesně vyšlo a pojištění jsem si proto uzavřela u ní. Den před odjezdem jsem ještě byla na kontrole u své doktorky, která mi potvrdila, že je vše v pořádku a rodit bych v blízké době opravdu neměla, tak jsem byla klidná. A ne, tašku do porodnice jsem s sebou na dovolenou nevezla. :)

JAK jet?

Otázku JAK jet jsme rozsekli celkem rychle. Nekorektní trval na tom, že s batoletem do letadla prostě v žádném případě. Moje argumenty, zkušenosti známých, prosby ani asi 20 různých velmi výhodných nabídek levných letenek s ním vůbec nehlo! Takže bylo rozhodnuto - pojedeme autem. Tohle rozhodnutí nám částečně předurčilo i možnosti KAM jet (já v současnosti bohužel neřídím, což nás značně omezilo). V blízké době budeme navíc kupovat nové auto, tak naše velká cesta byla díky tomu i parádním rozloučením s naším současným SAABem.

Osobně bych se cestování letadlem s malým dítětem nebránila, obzvláště pokud je dítě ještě kojené a tudíž instantně uklidnitelné. Vlastní zkušenost nicméně nemám. Větší problém bych v letadle měla jako těhotná, jelikož většina leteckých společnosti bez problémů přepravuje těhotné jen do zhruba 28 tt, případně do 36 tt s lékařským osvědčením. Cestování autem jsme promysleli tak, že veškeré delší přesuny probíhaly v době Toníkova odpoledního spánku a nikdy jsme nejeli déle než cca 4 hodinky. To bylo skvělé rozhodnutí, jelikož nám díky tomu některé cesty Toník prospal celé, jiné tak za 3/4. Po zbytek doby ho nejlépe zabavily knížky anebo jídlo. :D Vždycky je navíc možné udělat zastávku na protažení a vybití energie, což jsme i my využili.

KAM jet?

Z autem dostupných destinací nás nejvíc lákalo Slovinsko. Slovinsko má ale bohužel krátké pobřeží a ne moc pláží vhodných pro děti, takže jsem po nějaké době studia na internetu vymyslela, že část dovolené strávíme ve Slovinsku a moře si užijeme hned "za rohem" v Chorvatsku.

Naší první zastávkou bylo město Maribor - druhé největší město Slovinska. V Lublani jsme byli před pár lety, takže teď jsme se rozhodli pro Maribor. Ubytování jsme si našli přes Airbnb přesně pro naše účely - vlastní patro domku se zahradou, kde mohl Toník spát odpoledne v kočárku. Když jsme chtěli, jedli jsme venku, když jsme chtěli, něco jsme si uvařili. Historický Maribor jsme si prošli, není nijak velký, korzovali jsme kolem řeky, viděli nejstarší vinnou révu na světě, užili jsme si i krásnou vyhlídku na město. Prostě na dva dny tak akorát.

Poté jsme se přesouvali do Chorvatska do Medulinu. Tuto oblast jsem vybrala proto, že podle mého průzkumu na internetu měla mít relativně vhodné pláže pro malé děti (oblázky, písek i stín) a není nijak daleko od Slovinska. Co ale rozhodlo bylo ubytování, na které jsem narazila na Airbnb - stoletý dům předělaný na apartmány, jeden maličký s vlastní terasou a s pár schůdky, které ústí do obrovské společné zahrady plné ovocných stromů, která se táhne až dolů k moři. Krásný výhled na moře, relativní soukromí, možnost aby Toník spal odpoledne venku v kočárku pod citronovníkem a možnost ho večer uložit a ještě si společně posedět na zahradě s výhledem na moře v doslechu Toníka - prostě I D E Á L ! Pláže tam byly taky super, oblázkové i kamenité s přírodním stínem a průzračným mořem, jedna městská písečná, zajímavé okolí. No zkrátka pro dovolenou s malými dětmi opravdu super místo a doporučujem.

Třetí zastávka byla jen krátká, spíše abychom nejeli zpátky všechno v kuse. Zastavili jsme se ve Slovinsku v Lipovci u Murske Soboty, kde jsme měli nádherné ubytování ve vlastním baráčku se zahradou (společnou s majiteli). Tam jsme se ještě úplně poslední den zastavili v termálech a akvaparku v Moravských Toplicích, abychom završili dovolenou a naše vodní dítě se dostatečně vyřádilo před cestou domů. (A vážně pak spal v autě 4 hodiny!!)

Slovinsko a Chorvatsko můžu pro dovolenou s dětmi doporučit, všichni jsou milí a děti tam mají viditelně rádi. Hodně lidí na nás nebo na Toníka mluvilo nebo se usmívalo. Jediné, s čím je potřeba počítat, že nějaké extra zázemí pro děti není ani ve Slovinsku a v Chorvatsku ještě méně. Dětskou kavárnu jsme v Mariboru hledali marně (standardní dětské koutky ještě budiž). Přebalovací místnosti či pulty v restauracích standardně nejsou (ještě možná tak v obchodních centrech...), dětská hřiště avizovaná na chorvatských dálnicích na odpočívadlech jsou většinou mimo provoz (stalo se nám dvakrát ze dvou pokusů), s kočárky se moc nepočítá, a podobně. Když tyto země zkrátka srovnáte např. se západní nebo severní Evropou, je to OBROVSKÝ rozdíl. Na druhou stranu, když je srovnáte s Českem (mimo Prahu a Brno), bude to asi tak na stejno.

JEDEME! aneb ať promluví fotky


Den 1 a 2 - Maribor
















Den 3 a 4 - Medulin - poprvé u moře






 

Den 5 - výlet do Puly










 Den 6 - výlet na Kamenjak a večeře u moře

















Den 7 - Lipovci




Komentáře

  1. jak je tonik oapleny :) krasne fotky. museo to byt opravdu skvely :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano, bylo to skvělé!! Jinak Toník má fototyp viditelně (a naštěstí pro něj!) po tátovi. Ale i já jsem se zvládla nespálit (a zůstat skoro bílá), takže velká spokojenost :D

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př