Přeskočit na hlavní obsah

inspirace ~ třetí narozeninová aneb narozeninové body

Tak jo, konečně mám zpět svůj šicí stroj ze servisu a může začít pořádná jízda. :) První věc na mém seznamu bylo dokončit si těhotenské šaty, které jsem měla téměř hotové z kurzu pro mírně pokročilé. Výsledek jste mohli vidět na mém Facebooku (pokud jste neviděli, klik zde).

Hned druhou položkou na mém to-do listu bylo narozeninové body pro Toníčka. Oslava je už v neděli a já ho pořád neměla ani vymyšlené. No, určitě bychom si poradili i bez něj, ale moc se mi nápad narozeninového outfitu líbil. Takže tramtadadá, včera jsem to zvládla! Tady je těsně před dokončením:



A jak jsem postupovala? Nejprve jsem si v C&A koupila sadu tří obyčejných bílých body s dlouhým rukávem ve velikosti 86. A teď doufám, že mu to nebude ještě velké. Jo a taky, že v době, kdy mu bude nejlíp sedět, nebude na dlouhý rukáv příliš teplo a ta jednička tam už nebude příliš nepatřičná. :D Uvidíme.

Nejprve jsem vytvořila aplikaci jedničky na břicho. Na to jsem potřebovala: kousek vhodné látky (použila jsem zbyteček z pružného bavlněného úpletu na moje těhotenské šaty, tak budeme s Toníkem ladit), fólii vliesofix, šicí stroj, nůžky, tužku a žehličku. A co že to je vliesofix? Tohle:




Jedná se o oboustrannou zažehlovací výztuhu, takový jakoby pečící papír s vrstvou lepidla. Díky vliesofixu není problém oaplikovat snad cokoliv a pokud Vám nevadí třepení, nemusí se ani prošívat nebo obentlovávat, i když já jsem radši prošila. Vliesofix se dá sehnat v hobby obchodech a metr stojí kolem 30 - 40 korun.

Začala jsem tak, že jsem si na hladkou stranu vliesofixu nakreslila motiv - číslo jedna. Celý onen kousek jsem odstřihla. Pak jsem na hrubou stranu vliesofixu přiložila rub pruhované látky a látku jsem přežehlila. Pozor - žehličku je třeba mít na sucho bez páry, moc s ní nejezdit, spíš pěkně přitlačit, na vysoký stupeň stačí jen cca 5 vteřin a je hotovo. Pak jsem si látkový obrázek pěkně přesně vystřihla.


No - a pak jsem to celé musela udělat znovu, protože mi nedošlo, že obrázek bude ve výsledku zrcadlově. Takže POZOR - obrázek si na vliesofix kreslete zrcadlově! Vidíte?


Nevadí, celý postup jsem tedy opakovala (tentokrát už správně). Ze správně otočené vystřižené jedničky jsem pak odlepila z vliesoflixu vrstvu papíru, přiložila na body a stejným způsobem zažehlila.


Na úplný konec jsem jedničku ještě obšila, ale nutné to není. Je to ale jistota, líbí se mi to a chtěla jsem si trochu pošít. :)


Potom už jsem se vrhla na motýlka. Moc se mi líbila inspirace z Pinterestu na připínací motýlky na dětská body, kterých se dá ušít několik v různých stylech a dají se pak přicvakávat patentkami a obměňovat. Sice u tohoto body nevím nevím jak budou různí motýlci ladit s jedničkou, ale postup jsem si chtěla vyzkoušet. Proto jsem si připravila klasické patentky.


Patentky s výstupky jsem přitloukla na bodýčko. Vidíte, že jsem použila patentky dva, to proto, aby se motýlek netočil dokola, ale pěkně držel v rovině.


Patentky jsem si z druhé strany ještě vypodložila kousky látky, aby se mi body v namáhaném místě netrhalo při častém připínání a odepínání. Hezčí by bylo použít jeden kousek, ale já tam nejprve měla jen jeden patentek, tak proto to mám takto. Až pak jsem se nad tím pořádně zamyslela. Tak příště lépe!


Tak bodýčko jako takové bylo hotovo, teď už jen ušít motýlka.


Chtěla jsem, aby motýlek ladil k jedničce, ale zase jsem nechtěla mít úplně totožný materiál. Zalovila jsem proto v hromadě různých zbytečků látek, co si schovávám, a našla jsem super plátno z mého úplně prvního šití na stroji. Toník nám na oslavě tak bude ladit i k polštářkům na gauči. :D

Z plátna jsem vystřihla obdélník cca 19 x 14 cm, který bude tělem motýlka, z proužkováného úpletu pak obdélník cca 5 x 9 cm, který bude zdobit "uzlík" motýlka. Oboje jsem pořádně vyžehlila. Plátěný obdélník jsem si přeložila na půl po delší straně, sešila, obrátila lícem nahoru, šev naštelovala doprostřed a rozžehlila jsem ho.


Následně jsem obdélník přeložila na půl po kratší straně a znovu sešila.



Výsledek jsem znovu přetočila tak, aby byl šev schovaný, naštelovala jsem jej doprostřed a pěkně jsem šev rozžehlila do stran. 


Pak jsem celý výsledný obdélník přes onen šev středem ještě jednou prošila. Je skoro hotovo.


Pak už jsem jen prsty tento tvar nakrabatila do podoby motýlka.


Střed jsem několikrát stáhla nití a zapošila, aby držel. Tělo motýlka bylo hotovo.


Teď už jen "uzlík". Pruhovanou látku jsem si následujícím způsobem zahnula a vyžehlila.


Pak jsem si na jednu jeho stranu cca centimetr od okraje natloukla dva patentky.


POZOR - patří tam samozřejmě opačné patentky oproti bodýčku! Jak se znám, tak se divím, že tady jsem chybu tentokrát neudělala. :D


Pak už stačilo jen namotat tento opatentkovaný pruh na tělo motýlka tak, aby patentky skončily na správném logickém místě. A onen centimetr navíc pěkně zahnout do spodu a rukou to k sobě přišít. (Všimněte si, jak hrozně škaredě šiju v ruce, naštěstí to nepůjde vidět :D )


Tak a bylo hotovo. Zbývalo přicvaknout motýla na body a udělat pár závěrečných fotek. (A tedy prošít tu aplikaci, to jsem si nelogicky nechala až úplně na konec, tak proto to na těchto "závěrečných" fotkách prošité není.)



Fotky na oslavenci pořídíme asi až přímo v neděli na oslavě. Tak jsem sama zvědavá! Nyní mám příležitostně v plánu vyrobit několik dalších motýlků a ještě aspoň jedno bílé body opatřit patentkama. O případnou realizaci určitě nepřijdete a najdete ji na blogu zase někdy, až budu mít tvořivou..

Komentáře

  1. Ty kráso, já se z tebe picnu, to je super. Asi ti pošlu objednávku ;)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př