Přeskočit na hlavní obsah

Bětuška ~ dvanáctiměsíční

Bětuška má za sebou první narozeniny, je tedy oficiálně batoletem. I během posledních tří měsíců svého prvního roku života byla extrémně nekomplikované dítě. Takže už to můžu asi napsat oficiálně - i potřetí se nám podařilo opravdu "jednoduché" miminko. Spí hezky, jí hezky, pláče málo. Díky za ty dary! Nicméně nám teď začíná naopak období, které pro mě vždy bylo dost náročné. Takové to, když už má dítě vlastní vůli (a tvrdohlavost), už se nenechá jen tak uchlácholit, ale zároveň ještě neumí příliš jasně komunikovat. O to náročnější to mají rodiče, no.


A tady máme pro srovnání Bětušku z porodnice. Srovnání s roční Olívkou si můžete udělat tady. A s Toníkem tu.


Alžbětka na rozdíl od starochů velmi brzy najela na "režim" jednoho spánku za den. Což je teda naprosto perfektní! Už od cca 10 měsíců spí jednou denně, ale zato opravdu dlouho. Běžně dává spánek zhruba od půl jedenácté na 3-4 hodiny. Díky tomu mám dost prostoru na regeneraci rodičovských sil i na práci. Díky!

Večer chodí spát okolo osmé nebo půl deváté a spí tak do půl sedmé či do sedmi do rána. Za noc se vzbudí asi tak 4x, 2x do půlnoci a 1-2x pak od půlnoci do rána. Naštěstí se jen nakojí a spí dál. A protože pořád ještě spí s námi, je to celkem easy proces.

Na denní spaní pak naprosto vede stojící (nutně!) kočárek a dobře spí i v autě při delších přesunech. V nosítku až na velmi vzácné výjimky naprosto odmítá usnout, ačkoliv by se mi to někdy celkem hodilo. Takže na její spaní v podstatě "musíme" být doma - pokud z toho teda chci něco mít. :D Její denní spánek se totiž celkem vhodně překrývá s mým vařením, naším obědem a části Olívčina spaní, takže škoda toho nevyužívat.






Období, kdy se hodně zabavila, sama se v tom posledním čtvrtroce trochu lámalo. Dokud se plazila a začínala lézt a klečet, zabavila se sama celkem hodně. Čím byla starší, tím víc ke své "zábavě" někoho potřebovala. Naštěstí na tuhle prácičku mám Toníka s Olívkou. :D Když jsme ale doma s Bětkou samy, je celkem náročné něco dělat, když bdí. To leda něco, co i ji baví, jako třeba skládání prádla, myčka a jiný úklid, něco, u čeho může krámovat. Abych si sedla k počítači k práci nebo k nějakému zařizování, tak to fakt ne-e.

Tahleta její zvídavost a společenskost prakticky vedla k tomu, že jsem ji kolem 10. měsíce začala v kočárku přizvedávat, postupně až do takového polosedu, i když se ještě sama neposadila. Prostě potřebovala vidět, jinak byl dost bugr. Na to máme naštěstí dost dobrý kočárek, takže pokud vás zajímají detaily, kuk sem.

Od svého devátého do dvanáctého měsíce dovedla své lezení k naprosté dokonalosti. Leze jako tryskomyš. Později začala na nepříjemných površích preferovat lezení "na medvěda" s nataženýma nohama. Zato sezení trochu bojkotovala. Nejprve se naučila klečet a stát a pak si pořád sedala z kleku mezi kolínka. No člověk by ji i opravoval, aby v této nevhodné poloze moc nebyla, ale jak ji opravovat, když sedět s nohama rovně před sebou ještě moc neuměla?

No nakonec jsem to pomalu zkoušela opravovat aspoň do překážkového sedu nebo do sedu na kolínka (ne mezi ně) a pak už si to nějak sedlo. A sedla si i Bětka. Z toho kleku či w-sedu prostě začala postupně ty nohy uvolňovat před sebe. Žádný šikmý sed se nekonal, nic. Takže nemám ani pořádné datum, odkdy už sedí, ale bylo to určitě až někdy po 11. měsíci, spíš blíž k narozeninám. Ale každopádně ještě v roce preferuje spíš klek než sed.

Na rozdíl od sezení, stání jí šlo velmi dobře, a i tady se to naučila z kleku. Stoupat si začala kolem toho 9. měsíce a pak už to jen pilovala (a padala a padala). Nakonec to zvládla krásně a v roce už se dokázala i pro něco ze stoje sehnout, slízat z gauče nohama napřed a lézt nahoru a dolů po schodech. S ručkama je taky šikovná - postaví na sebe pár kostiček, zvedá a hraje si i s drobnými předměty, se vším bouchá.

Co se mluvení týče, v roce říkala jen "táta" a "ta" - což znamená "tam". Umí paci-paci, berany duc, umí ukázat, jak je veliká, zamává, dá pusinku a ukazuje na věci (převážně celou dlaní). Začíná mi pomáhat při oblékání, napodobuje různé činnosti (typicky utírání rozlitého pití :D ), rozumí nejrůznějším pokynům - a dokonce je velmi často poslechne. Má ráda hudbu a ráda tancuje. Naprosto miluje houpačky. A koupání!







Jinak je Bětuška sluníčko a je celkem společenská. Teprve teď se začíná (dost rozkošně) stydět. Naprosto zbožňuje své sourozence, pořád je chce napodobovat a pokaždé je hrozně moc vítá, když se chvilku nevidí. Je to vážně krása a nádhera. Děti ji taky hrozně berou, nezažili jsme za ten uplynulý rok snad ani náznak žárlení. Dokonce i zlobení se na ni, že jim něco bere, ničí nebo tak, bylo naprosté minimum. Fakt dík, děti moje, že se máte tak rády! Pořád jí všichni doma říkáme převážně "Piškůt", což skvěle mate lidi. :D

Jinak za ten poslední čtvrtrok Bětuška v podstatě nebyla nemocná, jen sem tam nějaká rýma. Navíc jí vyrostly spodní dvojky, takže už má 8 zubů. Taky toho od 9 měsíců celkem dost zažila - focení na první pas, protože jsme byli na menší dovče v Polsku, pak několik výletů, Toníkovu velkou oslavu narozenin - a oslav okolo bylo víc, svatbu, taky spoustu návštěv, akcí a koncertů nebo třeba Muzejní noc.






Na roční prohlídce Bětka měřila 72 cm a vážila 8,38 kg. Pořád je drobná, délkou v tomto věku teda už téměř dohnala Olívku, jen teda váží o 1,5 kila méně. :D S Toníkem snad ani nemá smysl srovnávat, haha. Nadále platí, že roste zhruba o 3 cm a 1 kilo za čtvrtrok. Je to drobek no, nosí teď velikost 74 (něco i 68) a percentilově se výškou i váhou pohybuje kolem 20.-25. percentilu.

Kojí se zhruba 4-5x denně plus noc a k tomu má 4 jídla denně. Snídá nemléčnou kaši, svačí bílý jogurt. Po svém hlavním spánku má pak pozdní oběd - zbagruje tak 120 g masozeleniny nebo trochu míň, pokud už to není vůbec pomačkané a má zrovna k obědu to, co my ostatní. Večeří pak to, co my, takže buď něco "obědového" nebo pečivo s něčím a zeleninu. Pěkně rukou. Živit se rukou ji moc baví, tak jí k tomu dávám dost prostoru. (I křupky mám stále v pohotovosti, i když jim neholduje tolik, jako její sourozenci v tomto věku.) Má ráda rajčata, různé zeleninové placičky, rýži, polévky, jablka a hrozny. Nemá moc v lásce brambory a vůbec nejí banány.

Jinak dobrý. Postupuje na level "batole", dokonce už pomalu na level "jediné batole v rodině". Těšíme se, co bude dál. A já se teda i trochu děsím, protože si pamatuju, že teď to tak do 18 měsíců věku bývá dost krize. :D












Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př