Olívka ~ dvou-a-třičtvrtě-letá

Olívka měla v květnu 33 měsíců. Už je z ní úplně malá slečna. Výrazné emoční výkyvy jsou čím dál tím více na ústupu a do popředí se dostává její všeobecná nekomplikovanost. Je to dítě, které upřednostňuje prožitek, věci "tady a teď", všechno, co může poznat a prožít svými smysly. Velmi rychle a hluboce se ponoří do čehokoliv, co si zamane. Na druhou stranu, co ji nebaví nebo nezajímá, to jí prostě nevnutíte. :D Má ráda lidi a vztahy a ráda si i věci a hračky různě personifikuje. Je o dost jiná než Toník i než my rodiče. Ale je to teda krása, to vám povím.

Tradičně přidávám foto Olívky z minulého roku a také odkaz pro srovnání s Toníkem v jejím věku. (Kuk SEM.)

Hrubá a jemná motorika

Olívka má dobrodružnou povahu a motoricky je dost obratná. Pořád platí, že ale není moc dobrá v odhadování svých možností. Proto celkem často padá - pořád, i když už o něco méně. Ve všem chce napodobit Toníka a vše, co umí on, chce ona dokázat taky. Kotouly, pokusy o různé visy a výmyky, lezení do výšek, skákání do dálky - to vše je u nás na denním pořádku. Je Sokolka a tanečnice, když se hýbe, dělá to s radostí a plně ponořená do akce. Někdy si dělám srandu, že Olívka běhá jako Phoebe - to je celkem přesné. Navíc nikdy nečeká na pokyn nebo na svolení, se vším si poradí sama. Když už od ní zazní věta "ale já to neumím", je to většinou proto, že se jí nechce, že je to pro ni nuda, neznamená to, že by to sama nesvedla, kdyby chtěla.

Za poslední čtvrtrok se venku pohybovala nejčastěji na skejtu nebo nově na koloběžce - takové té, co má vepředu dvě kola. Tu si naprosto zamilovala a postupně jsme ji začali používat jako plnohodnotnou alternativu skejtu - buď jela sama, nebo, když nemohla/nechtěla, chytila se rukojeti kočárku a na kolobce se vezla. Čistě po svých toho nachodila spíš míň, ale je to hodně dané tím, že náš režim je často "spěchací" a takto mi to prostě vyhovuje. Jinak mám z tohoto čtvrtroku ozkoušeno, že sama po svých je schopná ujít maximálně tak 5 km (na výletě v lese), víc už by nedala asi ani krok. :D Klasické odrážedlo jí nic moc neříká, i když ho doma máme, nechce na něm jezdit a já ho ani nechci moc brát ven, protože je mi jasné, že ho pak akorát tak potáhnu v ruce. (Velký rozdíl oproti Toníkovi!)

Jinak staví stavby z velkých duplu-podobných kostek, ráda se v něčem patlá, ráda si hraje s vodou, ráda něco plní a vysypává a skladá a přeskládává. Docela obstojně maluje. Ráda stříhá a lepí, ale moc dlouho u těchto kreativních činností nevydrží. Jen dokud ji to baví. Nemá vůbec potřebu dokončovat věci. :D

Jí, pije, obléká a vysvléká se už zcela sama. Teda o pomoc si říká často (hlavně s oblékáním), ale je to spíš lenora. Naštěstí je před námi léto, to toho k oblékání zas tolik nebude, tak můžu být "přísná". V zimě budu potřebovat, aby byla fakt samostatná, rychlá a aby si u oblékání moc nevymrčovala, tak držte palce. 

Hry a hraní si

Olívčiny hry asi nejvíc vystihují výrazy "ponoření" a "soustředěnost". Ráda si hraje sama, ráda si hraje s někým. Myslím, že jí je to celkem šumák. Když ji něco baví, vyhraje si s tím fakt dlouho a krásně. Při hře pak snad vůbec nevnímá okolí. S kamarádama nebo s Toníkem si hraje hezky, je ráda zapojená a nemá většinou tendenci se o nic extra handrkovat.

Mezi oblíbené hračky tohoto období patří stále miminka a malí plyšáci - ideálně velikostně tak do ruky, aby je mohla tahat všude s sebou. Vždycky ráno, když vstane, nejdřív si přinese alespoň 5 (ale často i víc) plyšáků z pokoje do kuchyně a vyskládá je vedle sebe na gauč. Pak si sedne vedle nich a čeká na ranní kakao. :D Má ráda kočárky a tašky/batůžky/kabelky. Ráda si je plní drobnýma hračkama a přenáší je nebo je nosí ven. Člověk by řekl, že díky tomu "hromadění" a tahání věcí si k nim vytváří nějaký hlubší vztah, ale je tomu přesně naopak. Má u sebe sice vždycky ráda plno blbostí, ale vždy, když někde něco venku vytratí nebo někde zapomene (a že toho bylo!), řekne akorát "no jo" a je jí to jedno, hned danou věc pustí z hlavy. (Člověk pak ani nemůže být pořádně výchovný, haha!)

Krom toho má stále v oblibě kuchyňku, různé montování, velké stavebnicové kostky, miluje náramky a rtěnky (řečené "mazání"). Ráda se v něčem patlá - písek, voda, bláto. A strašně ráda si půjčuje cizí věci (klasicky motorky) - když už dojde k nějakému dohadování s kamarády, je to často právě z tohoto důvodu. Doma mi ještě pořád celkem ráda s něčím pomáhá - s vařením nebo prádlem, ale vydrží u toho vždy jen krátce a radši se jde ponořit do něčeho, co si sama zvolí. Taky má v oblibě hru "na miminko a na taťku", která spočívá v tom, že Olívka je taťka a někdo jiný (já, Toník) je miminko. Miminko musí vždycky zaplakat, ona se zeptá: "co chceš, miminko?", miminko si něco vymyslí a ona to jako splní (nebo nesplní, ale navrhne alternativu). A tak furt dokola, dokola, DOKOLA! Myslím, že ji hodně baví pozorovat tvář v různých emocích, a proto má tu hru tak ráda.

Už jí zase trochu baví předčítání, ale musí u toho vidět obrázky a nevydrží nic extra dlouhého. Ráda zpívá nebo říká básničky, ráda se předvádí a ráda okolí rozesmívá blbnutím. Ráda počítá (cca do 30), pozná základní číslovky a pozná a napíše písmeno O. Z pohádek u ní aktuálně frčí: Tlapková patrola, Pyžamasky, Požárník Sam, Shimmer a Shine, Plamínek a čtyřkoláci nebo Umizoomi. Delší pohádky ještě ne.

Komunikace a sociální život

Olívka mluví v podstatě pořád, vše komentuje, i když si hraje sama. "Mami" od ní slyším tak šedesátkrát denně. :D Kdo ji nezná, možná jí trochu hůř rozumí, ale mimoto je její slovní zásoba fakt široká a zacházení s jazykem pokročilé. Hodně nových slov si ihned zapamatuje a často mě překvapí, když je ve vhodnou chvíli vytasí. Má ráda rýmy a vůbec různá humorná slova a prupovídky.

Je společenská a je ráda středem pozornosti. Na všechny se vždycky těší, stydí se minimálně. Když ji pošlu, ať si třeba zajde něco objednat, na rozdíl od Toníka se vůbec nestydí a bez problémů jde na věc. Ráda se seznamuje s novými dětmi, často se dětí na hřišti ptá, jak se jmenují, apod. Dobře vychází i se staršími dětmi okolo Toníkova věku.

Má zkrátka lidi ráda, ráda si s někým povídá, ráda se předvádí, je bezprostřední a ani cizí lidi ji absolutně nestresují. Myslím, že je to celkem dobrá povaha pro zvládnutí školky - nebo spíš školkového kolektivu, odloučení, atd. S poslušností a řízenými činnostmi to u ní bude asi (hlavně ve srovnání s Toníkem) poněkud náročnější. :)

Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Dvou-a-třičtvrtě-letá Olívka měřila 89 cm a vážila asi 13,5 kg. Stále je pod 10. percentilem s výškou a okolo 75. s váhou k výšce. Takže celkem konzistentní pořád, žádné vytáhnutí se zatím nekonalo. :D Za ten poslední čtvrtrok byla snad pořád úplně zdravá. Myslím, že je skoro jediná ze skupiny ze Sokola, co neměla zameškanou žádnou hodinu.

V noci usíná okolo deváté stejně jako Toník. Uspávání už je u nás naštěstí celkem neproblematické. Usínají po pohádce sami, i když někdy ještě dělají trochu neplechu. Vstávají oba mezi půl sedmou a půl osmou, takže dobré. V noci se budí jen výjimečně a po utišení hned zase usíná. Po obědě spává 2 hodiny cca od půl jedné nebo jedné. Dokonce se mi to i celkem překrývá s Bětkou - aspoň na hodinu! Takže hurááá.

V jídle je pořád stejně vybíravá, preferuje maso a sýry, taky přílohy. Čerstvá zelenina je pořád trochu problém, tak snad se to trochu zlomí v létě. Haha. Ze sladkostí nejvíc miluje lízatka - samozřejmě je kouše a má ho tedy "slízané" asi za polovinu času oproti Toníkovi, který si naopak dobrůtky "šetří" - taky takový zajímavý rozdíl mezi jejich povahami.

Jinak byla Olívka během toho posledního čtvrtroku na dovolené v Polsku, na několika párty a oslavách, na víkend u obou babiček, u zubařky, 2x v divadle pro děti a na svatbě. Dvakrát týdně chodila do miniškolky, jednou týdně společně se mnou a Bětkou na cvičení do Sokola a jednou týdně jsme chodily ve složení já + všechny děti na angličtinu pro děti.

Tak hurá na další čtvrtrok. ♥