Přeskočit na hlavní obsah

mateřství ~ pondělí se třemi dětmi brzy po sobě

Dnes přicházím s dlouho slibovaným článkem, který vám opět po čase přiblíží, jak to u nás aktuálně vypadá. Vám přiblíží a mně pomůže uchovat vzpomínky. To je totiž neuvěřitelné, kolik toho člověk zapomene! Právě jsem si dočetla všechny 3 minulé články na toto téma a musím říct, že už si to vůbec nepamatuji, nula, nic.

Koho by zajímalo, tady jsou odkazy:
Jelikož navazuji více než po roce, tak hádejte, jak to u nás ten rok vypadalo... A víte co? Udělám z toho mini-seriál "Týden se třemi dětmi brzy po sobě" - v našem stylu. A začneme pěkně v tempu - PONDĚLÍ. (Všechny postavy a události v tomto seriálu jsou reálné a nepřibarvené. Jakákoli podobnost se skutečnými žijícími osobami rozhodně není náhodná.)


Hlavní účastníci - Toník (4 roky), Olívka (2,5 roku), Bětuška (10 měsíců), a potom ještě dva sice zkušení, ale tároveň pěkně zkoušení rodiče

Roční období - celkem pěkný začátek jara (takovéto to, když je ráno kosa a odpo horko)

PONDĚLÍ

6:40
Nekorektní dnes odjíždí do práce na sedmou, takže přesně ve chvíli, kdy se za ním zaklapnou dveře bytu, všechny děti vstávají. To je ale celkem ideální čas, protože dnes musím hodit Toníka do školky v plné sestavě a šalinou. Staroši se nakvartýrují ke mně a Bětušce do postele, chvíli si všichni 4 povídáme a hned ten týden zahájíme hádkami a pláčem - Olívka s Toníkem začnou hádat o peřinu. Snažím se situaci zažehnat, abychom nezačali celý den hned špatnou náladou, nakonec ve vlastním zájmu beru Bětku a jdem do koupelny. Přebalím ji, umyju se a pak šup do kuchyně chystat snídani. Vidím, že Nekorektní pro nás předpřipravil dva hrnečky mléka na kakao a tři misky muslli s mlékem, super. Já dopřipravím kakaa, uvařím jedno kafe a Bětce uvařím jáhlovou kaši.

7:30
Po snídani se děti chvilku dívají na telefonu na youtube na písničky, Bětka si hraje na zemi a já mám fofr. Rozdám všem kartáčky, v rychlosti se líčím a češu, oblékám se, oblékám Bětku, kontroluji, zda mám v batohu vše, co potřebujem s sebou, chystám kočárek, chystám oblečení pro děti, přebaluji, kojím a naháním děti, ať už se oblíkají.

7:50
Oblečená jsem já a Bětka, věci jsou zabalené. Děti už dost nervózně popoháním, vypínáme mobil, Toník se oblíká sám, Olívce musím asistovat nebo jí to potrvá až do úterý. Vycházíme s mírným zpožděním a já se ještě vracím pro zapomenuté čisté pyžámko a tepláky pro Toníka do školky.


8:12
Ujela nám šalina (takže příjdem pozdě). Děti se celou cestu na zastávku celkem hezky střídají na koloběžce - střídačka je pokaždé, když přejdeme silnici nebo když zabočíme. Ten druhý v mezičase šlape pěšky. Konfliktů je jen "nutné" minimum.

8:33
Jsme u dveří do školky, uf. Na děti už jsem byla dost protivná, protože celou cestu od šaliny do školky na střídačku hrozně zdržovaly. Ťukám kód pro vstup do budovy, dveře na mě smutně bzučí, zamčeno. No to je fakt super no, že jim to za to stojí v pondělí ráno zamknout budovu úplně přesně. Takže zvoním, přijde mi otevřít paní ředitelka, tváří se na mě přísně a místo pozdravu jen kývne hlavou a pak už neřekne ani slovo. Cítím se jak neschopná matka. O 1-10 minut pozdě chodíme do školky snad 2x týdně a já prostě nejsem schopná nás vykopat rychleji, nevím, co s tím.

9:30
Jsme s holkama zpátky doma. Cestou domů ze školky jsme se prošly pěšky (teda Olívka na koloběžce a Bětka v kočárku) a koupily jsme pečivo. Doma si Olívka chvilku hraje, Bětka taky, ale brzy už je unavená a pokňourává. Rychle chystám Olívce nějaké ovoce ke svačině a jdu Bětku přebalit, nakojit a uložit do kočárku.

10:30
Bětka spí na terase v kočárku, Olivce vypínám Požárníka Sama, na kterého koukala po dobu kojení a ukládání Bětky. Trochu uklízíme kuchyň, jen to nejnutnější, ať máme prostor na vaření (myčka je plná čistého nádobí a teď to prostě nestíhám přeskládat). Společnými silami vaříme zapékaný květák. Všechno jde relativně hladce, Olívka pomáhá. Zvládneme i roztřídit špinavé prádlo (ze 3 různých míst, kde se nám v bytě shromažďuje) a zapnout první pračku.


12:30
Jsme po obědě. Olívka trvala na tom, že si po celou dobu oběda budeme hrát na miminko (já) a na taťku (ona). Je to hrozně únavná hra a chce ji teď hrát denně, ale budiž. Pak ženu Olívku na spaní, nejdřív jí musím do postele odnést, pak jí podat asi 15 různých konkrétních plyšáků, pak jí dovolím, že jim může ještě chvilku povídat před spaním a odcházím z pokoje. Olí tam usne zhruba do 10 minut.

14:00
Bětka si trochu pospala, tak mi vznikl +/- hodinový překryv spánků. Ten jsem dnes využila ke skládání usušeného prádla, plnění dalších várek do sušičky a pračky. Taky k tomu, abych vyřešila pár pracovních mailů a u toho si v klidu vypila horké kafe. Luxus! Bětku po probuzení kojím a pak si chvíli hraje na zemi.

14:30
Bětka je akorát po obědě (dnes ze skleničky, k obědu sní asi třetinu toho většího typu) a Olívka se budí, takže plynule pokračuji přípravou kakaa a jogurtu s rozinkama a piškůtkama. Jak se holky nají, tak je umyju a převleču :D a zahájíme další vypravovaní ven - musíme pro Toníka. V rychlosti s sebou připravuji i svačiny, protože odpoledne bude delší. A Toníkovi batoh do cvičení - oblečení, pití, deníček. A pak klasika vše ostatní - přebalování, kojení, oblíkání...

15:20
Mám radost, že se nám podařilo vyrazit celkem brzy. Vždycky se snažím, abych do školky dorazila před čtvrtou hodinou odpolední, protože ačkoliv mají otevřeno do půl páté, když dojdeme po čtvrté, koukají na mě přísně. Od září jsem byla asi dvakrát odpolední paní učitelkou požádána, jestli bych nemohla pro Toníka chodit dřív, že tam často zůstává jako jeden z posledních. :-/ No jo no, ráda bych, ale se spaním holek, svačinou, vypravováním a cestou do školky to prostě vychází takto. Nemám to jak urychlit.


15:50
Jsme ve školce a s Toníkem tam jsou ještě asi další 4 děti, takže pohoda. Toník má nejdřív dobrou náladu, když ale zjistí, že s sebou nemáme koloběžku a že jsem jim na svačinu vzala "jenom" pomeranč a hrozny, zamračí se a už mu to zůstane. Nechce se převlíkat, trvá mu to. Bětka už pofňukává v kočárku ve vstupní chodbě. Olívka si jako vždy musí jít umýt ruce - miluje totiž ta malá školková umyvadla hned za šatnou a vždy si musí umýt ruce aspoň ve dvou či třech z nich. Zvyšuji hlas, Olívku posílám za Bětkou, aby neplakala. Nakonec nás spasí, že přichází tatínek Toníkova kamaráda ze školky Toníka. Sedí v šatně hned vedle sebe. :D Trochu se hecují a nakonec závodí, kdo bude dřív oblečený. Hurá.

16:00
Odcházíme se školky společně, Toník s Toníkem závodí k brance, Olívka pláče, že je oproti nim moc pomalá, Bětka naopak plakat přestává, protože se konečně rozjedem, já se snažím o nějaký ten smalltalk s Toníkovým tátou. Za brankou se loučíme, Toník se zlobí, že jdeme na druhou stranu než Tonda, prý dnes na cvíčo nechce, je protivný. Celou situaci nakonec zvládneme a jdeme na trolejbus, to obě starší děti potěší.

16:40
Přicházíme do Sokola, cesta proběhla dobře, děti byly v trolejbusu celkem roztomilé, svačily ovoce, Bětka křupky. Spousta lidí se na nás divně dívala, ale já už to většinou moc nevnímám. Jsem ráda, že děti byly klidné a nedělaly neplechu. Z trolejbusu do Sokola různě závodili a chodili po rantlech, Bětuška byla klidná a zlatá celou dobu, to je u ní naštěstí běžné. V Sokolovi si vyčekáme frontu na výtah, nahoře všechny děti i sebe vyzuju a vysvléknu z bund a jdem do šatny. Toník se převlíká a hraje si s kamarády ze cvičení, kteří postupně přicházejí. Olívka se k nim přidává.

16:55
Toníka předávám paní trenérce, smutné Olívce vysvětluji, že ona na cvíčo nemůže, že přece chodí ve čtvrtek, a jdem zpátky do šatny. Zvažuji, co dál. Většinou jdem po dobu cvičení s holkama do Tyršova sadu na hřiště, ale dnes je trochu zima a hlavně vítr. Píšu Nekorektnímu, jak je na tom. Měl končit v práci ve čtyři a zatím se neozval. Rozhodnu se, že dnes počkáme těch 50 minut Toníkova cvičení v budově Sokola.


17:15
V šatně nejsme samy, kromě nás jsou tam další 4 rodiče, kteří čekají na své děti. Olívka je strašně rozjetá a mám silný dojem, že už tam ostatní dost štveme. Asi jsou rádi, že mají chvilku klidu, čtou si nebo sjíždí mobil, tak nakojím Bětku, přebalím a pak se jdem projít po budově Sokola. Zpráva od Nekorektního - musel dnes zůstat v práci déle, ale už vyrazí. Přijede pro nás do Sokola. Super! To mi logisticky dost ulehčí.

17:50
Nekorektní přijel, vzal kočárek a holky do auta, já jdu pro Toníka zpátky do jeho šatny. Převlíct, rozloučit se, obout a šup za nima a domů. Toník je po cvičení dost nadšený a rozhodně se mu nechce jet domů. Nalákám ho na pohádky a na to, že si spolu doma zahrajem Černého Petra, a špatná nálada je zase pryč. Teď hlavně, aby nám Bětka neusla po cestě v autě!

18:30
Jsme doma, děti se spolu koukají na Pyžamasky, Bětka si hraje na zemi, Nekorektní chystá večeři a já skládám další suché prádlo. Naštěstí po cestě domů nevytuhla, děti měly za úkol udržet ji mezi bdělými a povedlo se jim to dobře. :D Večeře je dnes naštěstí jednoduchá - jíme to, co na oběd. Bětušce dáme bílý jogurt, ale nakonec ochutná i trochu zapekáného květáku od nás, drží svůj květák v ruce a vypadá spokojeně. Dokonce ho ani nehází na zem.

19:15
Po večeři si Nekorektní hraje chvíli s Bětkou, u toho dodělává nějaké věci do práce a láduje myčku. Já se s dětmi zavřu v pokoji a hrajeme slibovaného Černého Petra - zavření jsme proto, aby Bětka nemohla na karty. Ty by dopadly! Hra je to vtipná, protože Olívka ještě až tak moc nerozumí pravidlům (ale hrát musí s námi, to se ví!) a ani jedno z dětí neudrží v ruce vějíř karet, furt jim to musím spravovat. Kdykoliv se Toník zbaví Černého Petra, má neskrývanou radost (a Olívka se rozpláče, pokud si ho zrovna od něj vzala ona), takže veselo. Ani poker face ještě zkrátka moc nezvládají. :D Bětka fňuká, tak prosím Nekorketního, ať s ní udělá večerní hygienu a ještě chvíli s dětma hrajem. Dneska bez koupání.


19:45
Uděláme s dětmi nějaké dohody ohledně zbytku večera - teď zuby a pyžama, s tím ještě zaasistuji Nekorektnímu. Já pak půjdu uložit Bětku a oni si můžou ještě chvíli hrát v pokojíčku, ale sami a tiše. Pak jim Nekorektní přijde přečíst pohádku. Potom si vše připravím, zalezem s Bětuškou k nám do postele a kojím ji vleže. Nekorektní zatím chvíli odpočívá v kuchyni.

20:15
Bětka usne, já se odkulím a mizím do kuchyně, kde akorát Nekorektního střídám. Ten jde za dětmi na pohádku a odpočívám já. Naliju si sklenku prosecca a čtu si. Jenže ještě než se Nekorektní vrátí, Bětka se budí - nespala ani 15 minut. Tak znovu. Naštěstí je za chvíli zase tuhá.

20:35
Potkáváme se s Nekorektním v kuchyni, Bětka napodruhé uložena spí, ti druzí dva sice ještě nespí, ale už jsou v postelích a měli by usnout sami. Chvilku si povídáme, pak si jdem lehnout a pustit nový díl Hry o trůny.

21:00
Starší děti spí. My se z postele díváme na seriál, Bětka u toho s námi spí, pohoda. Sice se, než pak usnem, ještě jednou vzbudí (asi zuby), ale zase se nechá v klidu udyndat. Tak to by náhodou celkem šlo. Před jedenáctou pak usínáme i my. Děti spí až do rána, Bětka se v noci ještě tak 2x kojí, ale vše v pohodě a v polospánku. Pondělí je za námi!


Komentáře

  1. Ahoj Jani a prcání s Nekorektním ten den nebylo?A co to má on za debilní jméno?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př