Bětuška má za sebou první milník - tříměsíční. (Já vím, už je to nějakej ten pátek..) Zatím je to - co se jí samotné týká - tak trochu procházka růžovou zahradou. O tom, jak nám to šlape všem pěti dohromady, to už by byl trochu jiný příběh. A taky bude. Stay tuned!
Alžbětka je miminko za odměnu. Já vím, já vím, neměla jsem to v tomto věku zrovna nejnáročnější ani u jednoho z mých dětí. A pozor - má to zlepšující se tendenci, kdo by to byl řekl! Mít třeba čtvrté dítě a pak páté, tak věřím, že to šesté by pak prostě jen spalo a snad se i samo přebalovalo. :D
Bětunda hodně spí, to je rozhodně základ naší pohody. Usíná buď u kojení anebo prostě sama. Položím ji do kočárku nebo na postel a ona prostě kouká, kouká a najednou spí. Omlouvám se všem těm, co máte za sebou pekelné zkušenosti s náročnějšími miminky, nechci vás štvát. Ale ono to fakt existuje! Jsem přesvědčena, že k tomu rozhodně nijak nepřispívám, je to asi povahou dítěte. A asi i pořadím. Nebo nevím. :)
Když je vzhůru, pláče minimálně, často si jen tak kouká a je všeobecně veselá a spokojená. Trochu ji trápilo bříško, ale tohle období okolo toho třetího měsíce vyloženě citelně polevilo, takže dobrý! Máme za sebou i nějaký první vir - rýma, teplota - a i to zvládla statečně.
Pást se jí ještě moc nechce, nejradši je na zádech. Ale snažím se, snažím, abych si několikrát denně našla čas i pro její pobyt na bříšku. Hodně jsem ji nosila v poloze na tygříka. Jak je hodně drobná, byla to pro mě ideální poloha, abych mohla druhou rukou nějak normálně fungovat s dětmi. Možná jsem jí tímto lehce uškodila, protože na tříměsíční prohlídce mě upozornili na hypertenzi zádových svalů a musím teď nosit hlavně v klubíčku. Tak napravujem. Hlavičku ve svislé poloze ještě ve třech měsících nedrží moc spolehlivě, ale i tak jsou pokroky znát. Ráda kouká na hrazdičku, ale ještě do hraček nebouchá a nesnaží se je trefit ani uchopit.
Hodně brzy (oproti sourozencům, srovnání s Olívkou ZDE) se začala usmívat i smát nahlas. První vědomé úsměvy jsme registrovali snad už na konci prvního měsíce. Vypadá to, že bude celkem společenská a usměvavá. Možná tomu pomáhají i časté interakce se sourozenci, kteří Bětušku prostě zbožňují a krásně a něžně se jí každou chvíli věnují.
Na tříměsíční prohlídce Bětunda měřila 56 cm a vážila 5 020 g. Vtipné je, že jsou to téměř totožné hodnoty, jako u Olívky v šesti týdnech věku. :D No prospívá teda velmi dobře, od porodu už to je + 10 cm a + téměř 2,5 kg. Pořád je tedy na svůj věk lehce drobnější, ale vzhledem k porodním mírám to dohání velmi rychle a hezky. Kojí se často, rychle a efektivně. Nijak vehementně se jídla nedožaduje, dá se od ní i třeba někam na hodinku odskočit a nechat jí chvíli s Nekorektním, dokonce i když je vzhůru. A žádné drama z toho není. Kojení máme opět bez problémové, snad jen první 2 týdny trochu bolest, ale rychle se to srovnalo. Na tohle mám fakt štěstí.
Alžbětka má moc ráda kočárek, na denní spaní ji dávám téměř výhradně do něj, aby byla mobilní po bytě vzhledem k tomu, co podnikáme se staršími dětmi. Jak bylo hodně teplo, často jsem ji spící v kočárku prostě jen vzala a šli jsme s dětmi ven a ona se ani neprobudila. To bylo bezva! Kočárek má ráda i v bdělém stavu, ráda kouká na stromy, tak často sundávám střechu, je v něm klidná a spokojená. Oproti tomu nošení v šátku se nám zatím moc nedaří. Většinou v něm vydrží jen tak 10 minut než začne kňourat, usla mi v něm za celé tři měsíce asi jen 4x. Tak uvidíme později. ♥
Alžbětka je miminko za odměnu. Já vím, já vím, neměla jsem to v tomto věku zrovna nejnáročnější ani u jednoho z mých dětí. A pozor - má to zlepšující se tendenci, kdo by to byl řekl! Mít třeba čtvrté dítě a pak páté, tak věřím, že to šesté by pak prostě jen spalo a snad se i samo přebalovalo. :D
Bětunda hodně spí, to je rozhodně základ naší pohody. Usíná buď u kojení anebo prostě sama. Položím ji do kočárku nebo na postel a ona prostě kouká, kouká a najednou spí. Omlouvám se všem těm, co máte za sebou pekelné zkušenosti s náročnějšími miminky, nechci vás štvát. Ale ono to fakt existuje! Jsem přesvědčena, že k tomu rozhodně nijak nepřispívám, je to asi povahou dítěte. A asi i pořadím. Nebo nevím. :)
Když je vzhůru, pláče minimálně, často si jen tak kouká a je všeobecně veselá a spokojená. Trochu ji trápilo bříško, ale tohle období okolo toho třetího měsíce vyloženě citelně polevilo, takže dobrý! Máme za sebou i nějaký první vir - rýma, teplota - a i to zvládla statečně.
Pást se jí ještě moc nechce, nejradši je na zádech. Ale snažím se, snažím, abych si několikrát denně našla čas i pro její pobyt na bříšku. Hodně jsem ji nosila v poloze na tygříka. Jak je hodně drobná, byla to pro mě ideální poloha, abych mohla druhou rukou nějak normálně fungovat s dětmi. Možná jsem jí tímto lehce uškodila, protože na tříměsíční prohlídce mě upozornili na hypertenzi zádových svalů a musím teď nosit hlavně v klubíčku. Tak napravujem. Hlavičku ve svislé poloze ještě ve třech měsících nedrží moc spolehlivě, ale i tak jsou pokroky znát. Ráda kouká na hrazdičku, ale ještě do hraček nebouchá a nesnaží se je trefit ani uchopit.
Hodně brzy (oproti sourozencům, srovnání s Olívkou ZDE) se začala usmívat i smát nahlas. První vědomé úsměvy jsme registrovali snad už na konci prvního měsíce. Vypadá to, že bude celkem společenská a usměvavá. Možná tomu pomáhají i časté interakce se sourozenci, kteří Bětušku prostě zbožňují a krásně a něžně se jí každou chvíli věnují.
Na tříměsíční prohlídce Bětunda měřila 56 cm a vážila 5 020 g. Vtipné je, že jsou to téměř totožné hodnoty, jako u Olívky v šesti týdnech věku. :D No prospívá teda velmi dobře, od porodu už to je + 10 cm a + téměř 2,5 kg. Pořád je tedy na svůj věk lehce drobnější, ale vzhledem k porodním mírám to dohání velmi rychle a hezky. Kojí se často, rychle a efektivně. Nijak vehementně se jídla nedožaduje, dá se od ní i třeba někam na hodinku odskočit a nechat jí chvíli s Nekorektním, dokonce i když je vzhůru. A žádné drama z toho není. Kojení máme opět bez problémové, snad jen první 2 týdny trochu bolest, ale rychle se to srovnalo. Na tohle mám fakt štěstí.
Alžbětka má moc ráda kočárek, na denní spaní ji dávám téměř výhradně do něj, aby byla mobilní po bytě vzhledem k tomu, co podnikáme se staršími dětmi. Jak bylo hodně teplo, často jsem ji spící v kočárku prostě jen vzala a šli jsme s dětmi ven a ona se ani neprobudila. To bylo bezva! Kočárek má ráda i v bdělém stavu, ráda kouká na stromy, tak často sundávám střechu, je v něm klidná a spokojená. Oproti tomu nošení v šátku se nám zatím moc nedaří. Většinou v něm vydrží jen tak 10 minut než začne kňourat, usla mi v něm za celé tři měsíce asi jen 4x. Tak uvidíme později. ♥
Komentáře
Okomentovat