Přeskočit na hlavní obsah

Olívka ~ jednadvacetiměsíční


Olívka má 21 měsíců a já mám tradičně zpoždění v záznamech pokroků. Z Olívky je aktuálně krásná, drobná a hrozně šikovná holčička. Trávit čas s ní začíná být vyložená radost, a když člověk zvládne ustát její prudké emoční reakce, je odměněn neskutečnou roztomilostí a úžasem nad její samostatností. Koho by zajímalo srovnání s Toníkem v tomto věku, najde ho TADY, a jako vždy přikládám taky Olí přesně před rokem - lezec špinavec!


Hrubá a jemná motorika

Olívka chodí, běhá, couvá, skáče, točí se dokola, jezdí na PUKYnu. Už je schopna ujít toho opravdu hodně a musím říct, že v poslední době se mi fakt daří ji už skoro nepoponášet - ono v posledním měsíci těhotenství to ani moc jinak nejde no. Takže někdy Olí sice mrčí, že chce "ke mně" (jak tomu sama říká), ale pokud odmítnu a dám jí vybrat mezi kočárkem a ťapi ťap, jde radši po svých. Zato PUKY nám teď spíš zahálí, rozhodně ho nevyužívá tolik, jako Toník v jejím věku. Úplně nejvíc a nejlíp přitom chodí, když s sebou ven vezmeme její kočárek pro panenky a ona ho může tlačit.

Schody zvládá s přísunem nohy, ale zato sama. Pomoc nejčastěji vyloženě odmítá. Ale to je u ní se vším, všechno chce dělat sama. Někdy zapomenu a dám ji třeba do auta do autosedačky, a to je schopná teda hodně křičet, slézt dolů a znovu tam vylézt sama. Což je někdy fakt na nervy a rodič se musí obrnit velkou trpělivostí a pochopením. :) Stále všude leze, šplhá, dělá různé akrobacie. Pořád je u toho dost nebezpečná sama sobě, ale myslím, že různých karambolů nám pomalu ubývá. KONEČNĚ!

Olívka navléká, vkládá tvary, staví celkem vysoké věže a struktury z kostiček, sestavuje dřevěné koleje, jezdí s autíčkama. Trochu si maluje, ale to spíš, když to vidí u Toníka. Jo a je naprosto posedlá kapsama - když ji obleču něco, co má kapsy, je naprosto u vytržení a všechno možné si do nich schovává (včetně třeba hrstí písku). :D Ráda věci rozebírá a kompletuje a vyskládává a seřazuje. Kde co už si sama otevře. Jí a pije sama, krmení už po mě nevyžaduje tolik, jako dřív, a i nepořádek je po ní čím dál tím menší. Ještě se neumí moc dobře svlékat (Toník v tom byl v tomto věku hotový přeborník), a to jí trochu komplikuje chození na nočník. O oblékání se urputně snaží, ale výsledky taky spíš nic moc.









Hry a hraní si

Olívka si hraje sama. Uf, takto napsané to vypadá skoro až neskutečně, ale je to tak. Od Toníka toto vůbec neznáme, ten s tím začíná v podstatě až teprve teď kolem svých třech let. To Olívka si dokáže hrát i 40 minut, i hodinu, když je dobrá konstelace. Přenáší si věci tam a zpátky, rovná je do řady, pak k nim přináší jiné věci a zase dokola. Nejčastěji vyskládá všechny panenky a všechny (své) vkladačky do plenek. Pak jednu panenku po druhé (a taky plyšáky) balí do plenek, krmí je, dává je na nočník a zase balí do plenek. Krásně si u toho povídá: "Fuj, bobo", "Zabalit", "Neboj, papej, mhmmm, dobré" nebo "Napít." Taky si vydrží sama dlouho hrát třeba s vláčkama, s kostkama, s pískem nebo s vodou. Je to opravdu velmi rozkošné a taková strašná pohodaaa.

Má teď vyloženě miminkovské období, takže nejvíc u nás frčí miminka/panenky, kočárek, dětská vanička, nočník, hřebínky, lahvičky. Miminka chce taky nosit "v šátku", to na ni namotám třeba deku. Pak ráda staví z kostiček nebo koleje pro vlaky, rada si hraje s panáčkama od vlaků, dává je do vagonů a zase vyndává. Hraje si s obrázkama, s autíčkama, s céčkama. Miluje vaření v dětské kuchyňce a taky hraní si na písku. Má taky úplně nejoblíbenější panenku/miminko - je malinké, plastové a nahaté a musí s ní spinkat a musí taky všude s námi - bere si ho s sebou snad na každou vycházku.

Ráda si se mnou prohlíží knížky, kde hledáme obrázky. Nejradši ale je, když si může hrát s Toníkem, když se po něm může opičit a když hrajeme nějakou hru všichni spolu. Při hrách ho hodně poslouchá, a to se, myslím, líbí i Toníkovi. Umí už taky pár říkanek či písniček, i když jí není moc rozumět a jde vidět, že i ona ne všemu úplně rozumí. Taky si ráda hraje, že telefonuje, a to je opravdu ultimátní rozkošnost. A velmi taky oblibuje rtěnky, jelení loje, apod. Říká jim "mazání" a furt je nosí v kapse.

Olívka taky naprosto fatálně miluje houpačky! Někdy se stane, že na hřišti nedělám skoro nic jiného, než že houpu Olívku, což je trochu opruz. Ale už vezme za vděk i jinými prolézačkami nebo skluzavkami, tak snad je to na dobré cestě! :D









Komunikace a sociální život

Olívka má ohromnou slovní zásobu a mluví opravdu hodně a dobře. Běžně spojuje slova, říká věty, se střídavými úspěchy se pokouší o skloňování a časování. Nikdy bych nedkázala spočítat, kolik slov asi tak umí, ale je to ve stovkách. Umí si říct vlastně úplně o cokoliv, umí si poroučet a rozkazovat, umí prosit, umí oslovovat. Když na něco neumí odpovědět, říká "nevím". Je schopná vést s někým i delší rozhovor. Já jsem za to tak ráda! Vím, že se opakuju, ale je to pro nás opravdu velké ulehčení.

Pamatuje si a přeříkává i různé básničky a písničky a je u toho fakt rozkošná. Co už tolik rozkošné není, je její tvrdohlavost. Když něco není tak, jak si představuje, zlobí se. Hodně se zlobí. Je schopna hrozivě brečet, případně se položit na zem, něco zahodit přes půl místnosti apod. Snažíme se s tím vypořádat, jak nejlíp umíme, ale přiznám se, že v záplavě milionu vlastních nervů a všeho, to jde někdy velmi těžko. S obavami a mírnou nadějí čekám, zda se to bude mírnit s věkem nebo ne. Nevíte?

Společnost ostatních lidí Olivka miluje, hlavně teda miluje děti. Pořád ji trošku trvá se otrkat, pak si ale naprosto v klidu hraje nebo konverzuje i s cizími dětmi. Miluje miminka, takže k těm se všude ihned hrne. Díky bráchovi je schopna si docela dobře hrát i se staršími dětmi, tak v tomhle ohledu je to celkem super. Neznámých dospělých se spíše bojí, ale někdy dokáže být úplná suverénka - často třeba u doktorky nebo v obchodě. V tomto mi dělá velkou radost.









Denní režim, temperament a nějaké ty fyzické údaje

Olívka ve 21 měsících vážila asi 11,4 kg a měřila 79 cm
. Je tedy pořád dost drobná (teda váhově zas tolik ne). Náhodní kolemjdoucí si často myslí, že je mnohem mladší a pak jsou vykolejení z toho, jak je šikovná. Často se mi stává, že někomu vysvětluji, že je ve skutečnosti starší, než vypadá. Má už 16 zubů, ze dvou špičáků teda zatím jen špičky, ale už jsou venku. Musím říct, že růst špičáků zvládla obstojně a už to nebylo zas až takové drama. Uf! Poslední 4 zuby a bude hotovo! Nemocná kromě nějaké té standardní rýmy za celý čtvrtrok vůbec nebyla, takže paráda. A zvládli jsme taky dvě rodinné dovči - v Krkonoších a na Sázavě.

V noci Olívka spí zhruba od 9 do 7. Někdy spí celou noc, ale pravidlem spíš je, že se jednou či dvakrát za noc vzbudí. Relativně rychle zase usne, ale je pak velmi velmi těžké se od ní vyplížit zpět do postele. Hodně to teď odnáší Nekorektní, jelikož mně se s tím pupkem už hodně špatně manévruje. Už si k ní při ukládání neléháme jako dřív, ale stačí ji dát ruku a usne celkem rychle. Oproti Toníkovi v jejím věku (ale i dnes vlastně) docela zlepšení, ale ten se zas v noci tak moc nebudil, tak babo raď, co je lepší. 

Přes den má Olí jeden poobědový spánek dlouhý okolo hodiny a půl až dvou hodin. Po obědě ji dáváme spát do kočárku na terasu, ale už teď před porodem zkusíme pomalu směřovat i tento spánek do postele. Na odpolední spánek mívala ještě jedno úplně poslední kojení, ale už i to jsme opustily někdy těsně před jejím 20. měsícem. Ještě si na to sem tam vzpomene, ale řekneme si, že už není. Ona to chce někdy "zkusit" jak sama říká. Tak ji prso ukážu, ona na něj dá pusu, ale vůbec se nesnaží přicucnout. Pak řekne "Není, jdeme do kočárku." A jdeme do kočárku, kde po troše poježdění rychle usíná.

V jídle je ve srovnání s Toníkem pořád dost vybíravá. Preferuje maso a sýr a různé přílohy. Často třeba z večeře sní jen to na pečivu a pečivo má tendenci nechávat. (Z toho šílím!) S čerstvou zeleninou mívá problém, ale na talíř ji dávám vždy a snažím se motivovat. Mám podezření, že jí vadí různé slupky a tužší části, tak třeba tam by mohlo být řešení?

S nočníkem úspěšně pokračuje, nehody už skoro nejsou. Teda aspoň ne doma, a to ani, když je oblečená. Venku se někdy zapomene a počůrá kalhotky, hlavně, když vypije víc, než je zvyklá, a když je hodně zabraná do nějaké činnosti. Ale teď v tomto počasí to moc neva. Snažíme se ven chodit co nejvíc bez plenky, jen třeba na delší jízdu autem nebo když víme, že bude někde stres (úřad, atp.), tak plenku ještě dáme. Na spaní nosí plínku stále a tak 1 ze 4 je po vyspání i suchá, tak uvidíme, jak jí to půjde dál.











Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př