Olívka má rok, už je to oficiálně batole. Poslední měsíc jejího prvního roku života byl ve znamení cestování. S Olívkou jsme byli na střední Moravě, v Praze, na svatbě v Rakvicích, ve východních Čechách, pak až skoro v Jizerkách a nakonec taky kousek za Kladnem na retreatu s Krkavčí matkou. Uf. Bylo to náročné, ale úžasné. Když se člověk s dětmi pořád v běhu a v letu, všechno je tak nějak jednodušší a čistější. Olívka za ten svůj dvanáctý měsíc opravdu vyrostla, pokoušela se (bez úspěchu) chodit, začala si více hrát s bráchou a taky začala být velmi srozumitelná ve svých požadavcích. :) Taky jsme si užívali s nejmenším kočárkem na světě. Srovnání s ročním Toníkem si můžete připomenout ZDE.
Většinu svého dvanáctého měsíce ještě Olívka spala dvakrát denně, přesně na své narozeniny ale přepla na mód jednoho spánku za den a zatím se toho drží (pokud není nemocná nebo nejsou nějaké jiné zvláštní okolnosti). Oproti Toníkovi v jejím věku to přišlo skoro jak blesk z čistého nebe bez nějakých výraznějších výkyvů ve spánkovém režimu, příjemná změna. Takže od prvních narozenin si dává tak cca 2,5 hodinky poobědového spánku zhruba od dvanácti hodin. Spánek dětí se tedy překrývá, což je moc fajn a přemýšlím, jak s tím budu pracovat. No, ono se tím zároveň taky překrývá veškeré jejich bdění, tak je to zase v tomhle trošku těžší, ale co nadělám, zvykám si! :D Jinak večer usíná kolem půl deváté a častěji se v poslední době budí, trápí ji zoubky. Když je Olívka vzhůru, hraje si, o něco opřená pochoduje, krámuje šuplíky nebo někam nebezpečně šplhá (to od Toníka moc neznám).
V tomto měsíci se Olívka opět více rozjedla, jí už skoro to samé, co Toník, jen v menším množství. Často taky dostává naše jídlo. Poradí si i se strukturou, lehce něco mixuji už jen málokdy. Všechno chce ochutnávat a zase vyplivovat a zase ochutnávat. Často chce jídlo do ruky a ještě častěji chce lžičku a jíst sama. Akorát to teda vůbec neumí, spíš to vypadá, jakoby si jen chtěla hrát na to, že jí sama. To je celkem sranda. Jinak se Olívka ještě pořád dost kojí. Odhadem tak 4x denně plus noc.
Na roční prohlídce Olívka měřila 73 cm a vážila 9880 g. (Mé odhady z 11. měsíce tak byly nejspíš trochu nadnesené.) Je to podprůměrně dlouhé a nadprůměrně těžké batole - stejně jako Toník vždycky byl. Ten v jejím věku měřil o 2,5 cm a vážil o 800 g víc. Zubů má stále šest - dva dole a čtyři nahoře. Ty zpropadené dolní dvojky už budou ale každou chvíli venku a něco se začíná dít i u stoliček. Jo a taky byla Olívka poprvé u paní zubařky - a dobrý!
Co se nových dovedností týče, ve dvanáctém měsíci se Olívka pokoušela chodit, nicméně před prvníma narozeninama ještě bezúspěšně. Nejradši by ale pořád před sebou něco tlačila a pochodovala s tím (židle, Pukyno, kočárek, ...). Zmástrovala stání a postavování se v prostoru, dokonce se naučila si pro něco dřepnout a zase se postavit zpátky. Bez problémů vyleze i dlouhé schody, furt by někam šplhala. Miluje houpačky a odrážedla. Na Pukyno už umí bez zaváhání nasednout a sesednout a i se na něm pohybovat vpřed a vzad. Zatím teda bez řádného pochopení funkce řídítek. Zvládne na sebe postavit asi tři kostky, ale radši je boří. Umí se sama napít z různých typů hrnečků/lahví. Při oblékání mi nastavuje ruce/nohy a pomáhá mi se svlékáním. Tancuje na hudbu. Napodobuje činnosti (např. jezení lžičkou, zametání, utírání, atd.). Pomáhá mi věšet prádlo nebo vyskládávat myčku.
Ukáže si na cokoliv, co potřebuje podat, a pro spoustu věcí má i specifický zvuk, který asi představuje jejich jméno. Na vyzvání ukáže, kde co je. Zvládá celkem obstojně rozpoznat asi 9 zvířátek a umí i některé jejich zvuky (chrchr, baf, mňau, meme, bůů, ma-a což je opice), ukáže taky většinou správně na různé části těla (oči, uši, nos, pusa, jazyk, zuby, nohy, ruce, vlasy). Nově aktivně používá slovo "není" a moc ráda si hraje na není/kuk. Mává a rozdává a posílá pusinky. Má parádní smysl pro humor a pěkně si hrajou a smějou se s Toníčkem. Poslechne jednoduché pokyny. Snaží se různá jednoduchá slova opakovat. Začínají ji zajímat knížky a obrázky v nich, chce si v nich ukazovat a nejvíc samozřejmě vedou zvířátka. Stejně tak tomu bylo i u Toníčka.
Olívčin dvanáctý měsíc obrazem:
V tomto měsíci se Olívka opět více rozjedla, jí už skoro to samé, co Toník, jen v menším množství. Často taky dostává naše jídlo. Poradí si i se strukturou, lehce něco mixuji už jen málokdy. Všechno chce ochutnávat a zase vyplivovat a zase ochutnávat. Často chce jídlo do ruky a ještě častěji chce lžičku a jíst sama. Akorát to teda vůbec neumí, spíš to vypadá, jakoby si jen chtěla hrát na to, že jí sama. To je celkem sranda. Jinak se Olívka ještě pořád dost kojí. Odhadem tak 4x denně plus noc.
Na roční prohlídce Olívka měřila 73 cm a vážila 9880 g. (Mé odhady z 11. měsíce tak byly nejspíš trochu nadnesené.) Je to podprůměrně dlouhé a nadprůměrně těžké batole - stejně jako Toník vždycky byl. Ten v jejím věku měřil o 2,5 cm a vážil o 800 g víc. Zubů má stále šest - dva dole a čtyři nahoře. Ty zpropadené dolní dvojky už budou ale každou chvíli venku a něco se začíná dít i u stoliček. Jo a taky byla Olívka poprvé u paní zubařky - a dobrý!
Co se nových dovedností týče, ve dvanáctém měsíci se Olívka pokoušela chodit, nicméně před prvníma narozeninama ještě bezúspěšně. Nejradši by ale pořád před sebou něco tlačila a pochodovala s tím (židle, Pukyno, kočárek, ...). Zmástrovala stání a postavování se v prostoru, dokonce se naučila si pro něco dřepnout a zase se postavit zpátky. Bez problémů vyleze i dlouhé schody, furt by někam šplhala. Miluje houpačky a odrážedla. Na Pukyno už umí bez zaváhání nasednout a sesednout a i se na něm pohybovat vpřed a vzad. Zatím teda bez řádného pochopení funkce řídítek. Zvládne na sebe postavit asi tři kostky, ale radši je boří. Umí se sama napít z různých typů hrnečků/lahví. Při oblékání mi nastavuje ruce/nohy a pomáhá mi se svlékáním. Tancuje na hudbu. Napodobuje činnosti (např. jezení lžičkou, zametání, utírání, atd.). Pomáhá mi věšet prádlo nebo vyskládávat myčku.
Ukáže si na cokoliv, co potřebuje podat, a pro spoustu věcí má i specifický zvuk, který asi představuje jejich jméno. Na vyzvání ukáže, kde co je. Zvládá celkem obstojně rozpoznat asi 9 zvířátek a umí i některé jejich zvuky (chrchr, baf, mňau, meme, bůů, ma-a což je opice), ukáže taky většinou správně na různé části těla (oči, uši, nos, pusa, jazyk, zuby, nohy, ruce, vlasy). Nově aktivně používá slovo "není" a moc ráda si hraje na není/kuk. Mává a rozdává a posílá pusinky. Má parádní smysl pro humor a pěkně si hrajou a smějou se s Toníčkem. Poslechne jednoduché pokyny. Snaží se různá jednoduchá slova opakovat. Začínají ji zajímat knížky a obrázky v nich, chce si v nich ukazovat a nejvíc samozřejmě vedou zvířátka. Stejně tak tomu bylo i u Toníčka.
Olívčin dvanáctý měsíc obrazem:
Komentáře
Okomentovat