Přeskočit na hlavní obsah

cesta z města ~ Hospodářský dvůr v Bohuslavicích

Při příležitosti státního svátku jsme vyrazili na kratší podzimní dovolenou na Vysočinu. Poprvé ve čtyřech. Změna prostředí bodla celé rodině a navíc jsme narazili na opravdu skvělé místo. Jaké to tam bylo a jak vlastně taková dovča se dvěma dětmi do dvou let vypadá?

Výběr místa

Vybrat vhodné místo bylo naprosto klíčové, věnovala jsem tomu několik dní (ano, v mém šíleném tempu s robátky opravdu dní, protože toho volného času moc není). Zanedbala jsem kvůli tomu vaření i psaní na blog. Nicméně výsledek stál opravdu za to!

Hlavní kritéria při výběru:

  • do dvou hodin cesty autem z Brna, radši ještě o něco blíž
  • příroda co nejvíc na dosah ruky, nějaká zajímavost v okolí
  • možnosti vyřádění se pro Toníka přímo v/u ubytování nebo v bezprostředním dosahu
  • s jídlem nebo možností jeho dokoupení (vařit jsme si nechtěli)
  • cenová dostupnost

Urputně jsem projížděla vše od online katalogů penzionů, přes Airbnb až po diskuzní fóra pro maminky. Hodně jsem si pohrávala s myšlenkou ubytovat se v nějakém opravdu dětském hotelu, ale ty, co se nám líbily byly daleko od Brna. No a nakonec mě vyloženě nadchla představa bydlení na nějaké farmě (Toník by byl v sedmém nebi!), dlouho jsem se proto věnovala prohlížení webů o agroturistice, a to i třeba v Rakousku nebo na Slovensku. A pak jsem to objevila - Hospodářský dvůr Bohuslavice

Podle webu tohle místo slibovalo vše, co jsem si pro nás představovala: pěkné pokoje s vlastní koupelnou, živá zvířátka, dětské hřiště, restaurace, příjemná cena a to vše kousek od Telče v přírodě asi hodinu a půl cesty z Brna. Bylo rozhodnuto. Když jsme tam volali o rezervaci, dokonce nám za cenu 2 osob (děti do dvou let jsou zdarma) nabídli pětilůžkový pokoj a dětskou postýlku, abychom měli větší komfort, no super!

Balení a odjezd na dovču

Nechtějte to vědět!! Balit se na dovču se dvěma malými dětmi bylo prostě peklo na zemi, a to jsme jeli jen na dvě noci (i když jet na týden, balili bychom asi skoro to stejné). No, dělali jsme to poprvé, ještě vůbec to nemáme vychytané, trvalo nám to přes dvě hodiny a kolik nervů to stálo! Toník byl podrážděný z nedostatku pozornosti, Olívku jsem musela v průběhu několikrát kojit, Nekorektní byl nervózní z tlaku času a navíc jsou věci (např. oblečení dětí), které jsem radši chtěla vybrat/zabalit já. No. Až přijdem na to, jak lépe na to, ráda se s vámi podělím. Plán na příště zní: využít Olívčino spaní, vypakovat Nekorektního s Toníkem ven a rychle to vše zabalit sama. Tak uvidíme! 

Hospodářský dvůr - jaké to tam je?

Krátká odpověď: naprosto super. A teď trochu podrobněji. Pokoj (cenová relace Economy) byl moc pěkný a velký. Na jedné manželské posteli jsme spali my, druhou jsme využili jako přebalovák/oblékárnu pro děti a na páté posteli spal Toník. Olívka měla nachystanou dětskou postýlku. Na pokoji byl navíc i gauč, který se pěkně hodil pro pohodlné kojení. Byla tam i TV, kterou jsme ale za celou dobu nezapli. Koupelna pěkná, v designu tamní Novoříšské keramiky, kterou i vyrábějí a prodávají.





S místní restaurací jsme byli taky dost spokojeni. V ceně ubytování byly bohaté snídaně. Já jsem si první ráno objednala z možného výběru jogurt s müsli a cornflaky s domácím džemem. Můj plán byl podělit se o snídani s Toníkem. No a donesli mi toto:


Byla jsem trochu v šoku, ale opravdu šťastná. Z téhle snídaně by se klidně najedli dva dospělí a dítě a já navíc vážně miluji obrovské snídaně! Poté, co přinesli Nekorektního hemenex s pečivem (jejich vlastním!) jsme si připadali jak na hostině. Kdo víte, jak náš Toník miluje jídlo, tak si dokážete představit, jakou radost měl on.

Jinak jsme si tam kupovali i oběd (ve všední dny mají meníčka za 79 Kč) a na večeři třeba polévku a vše bylo dobré. Točí tam i vlastního pivo - Bohuslavického osla a nabízejí i vlastní pálenku. Pěstitelskou pálenici mají přímo v areálu a je možné si jí prohlédnout i s ochutnávkou (to jsme nevyužili, tak o tom nic víc napsat nemůžu).




Obsluha je stejně jako další personál dvora trochu jako na houpačce, někteří jsou profesionální a vstřícní úplně na maximum (zdravíme Béďu!) a jiní působí jako nějací zmatení, zpomalení a neochotní brigádnici, tak z toho máme trochu rozporuplné pocity. Tady je určitě co zlepšovat..

Od "hotelových" služeb se posunu k tomu hlavnímu - chov hospodářských zvířat. Mají tam kozy, lamy, prasátka, pávy, vránu, králíky, krocany, slepice a další ptactvo. Dále mají největší chov španělských oslů v Česku, koně a poníky. Všechny venkovní výběhy i voliéry si můžete jít kdykoliv prohlížet. Takže Toník s Nekorektním vyrazili klidně i před snídaní, když už byl Toník aktivní a jinak bychom nevěděli, co s ním. Nemusím asi nijak dlouze popisovat, jak byl Toník ze zvířátek u vytržení a jak si to po celou dobu užíval. To bylo prostě perfektní. Projel se i na poníkovi, sice asi jen tak 40 sekund, ale byl to pro něj zážitek.










Kromě zvířátek mají v areálu i venkovní posilovnu a pěkné dětské hřiště s trampolínou. Trampolína je od té doby Toníkova oblíbená záležitost a užil si jí taky Nekorektní!




Okolí Bohuslavic

Byli jsme se podívat v Telči a taky na delší procházce v přírodě. Víc jsme toho s dětmi nestihli a nakonec nás hospodářský dvůr nadchnul tak, že jsme se zabavili i v samotném areálu více, než jsme čekali. 

Šátek a Kibi byly nejen na výletech naprostou nutností, i když Toník preferoval ťapat sám. Počasí nám přálo, Olívka byla hodná a spinkací, všechno nám zkrátka vyšlo a Hospodářský dvůr v Bohuslavicíh můžeme vřele doporučit.















Na příště si chystám článek o tom, co nám na cestách se dvěma dětmi do dvou let nejvíc usnadnilo život, bez čeho bychom se neobešli a co praktického můžeme doporučit všem, kdo cestují s malými dětmi. Tak snad brzy, těšte se!

Komentáře

Oblíbené příspěvky

mateřství ~ 8 každodenních hříchů matky se dvěma dětmi brzy po sobě

Na blogu (i v životě) se snažím být hodně pozitivní. Opravdu se maximálně snažím užít si všechny momenty, i ty zdánlivě ne úplně příjemné. Snažím se dokázat se včas zastavit, když se na mě všechno valí. Snažím se s dětmi víc smát, než je okřikovat, a bez dětí se snažím víc povznést a uvolnit, než něco pořád dokola zpytovat nebo se stresovat. A jde mi to? Samozřejmě, že NE. Alespoň ne tolik, jak bych chtěla. Snad jste si nemysleli, že je u nás všechno jen růžové. A snad jste si (probůh!) nemysleli, že si na to na blogu budu hrát. I u nás se křičí a brečí a závidí a lituje. Takže pro dnešek se s vámi podělím o trochu té temné strany síly, protože i to je každodenní součást života se dvěma malými dětmi brzy po sobě. 1. Křičím Křičím, okřikuji, občas ze mě vylítne něco, co ani nevím, odkud se bere. I ode mě lze slyšet věty jako: "To si snad už ze mě děláš srandu!" "Ty jsi mě neslyšel?!" "Kolikrát jsem ti to už říkala?!" "Zlobíš mě!" "Jestl

testujeme ~ barefoot boty z Aliexpressu

Na Vaši žádost přidávám krátký příspěvek s odkazy na Toníkovy nové botky. Ještě je teda nemáme vyzkoušené v praxi, od doručení ještě nebylo mokro ani sníh. :D Nicméně ráda shrnu první dojmy, přidám odkazy a třeba někoho inspirujeme k objednávce. Oboje boty jsou barefoot nebo přesněji barefoot kompromis, jelikož se jedná o gumáčky a sněhule, asi by to ani jinak nešlo. Na oboje boty jsem našla doporučení a recenze ve facebookové skupině Barefoot obuv z Aliexpressu , tak pokud také sháníte cenově dostupné barefoot a kompromisní botky a chcete vyzkoušet Čínu, v téhle skupině najdete celkem dost tipů a informací.  Gumáčky Gumáčky jsem objednávala z této stránky . Máme velikost 3 a stály nás 12.81 dolarů (cca 317 Kč).  Gumáčky jsou pěkně široké i relativně měkké. Podle tvaru špičky vidíte, že místa na prsty je tam dost, nožka není utlačovaná. Podrážka je rovna a tenká, i když to vypadá, že pata je tam výš než špička, není tomu tak. Ta modrá guma je tam jakoby zvednut

knihovnička ~ Moje jméno Antonín + SOUTĚŽ

Za měsíc jsou tady Vánoce a vy možná - stejně jako já - ještě hledáte inspiraci na dárky pro dětičky. Možná si vzpomenete, že minulý rok jsem se tady celkem rozepsala o personalizovaných knížkách šitých přímo na míru konkrétnímu dítku. Tyto krásné knihy vyrábí a prodává společnost  Originální knihy . Vše, co by vás o knížkách a procesu jejich vzniku mohlo zajímat, najdete v tom loňském článku TADY . No co Vám budu povídat, Toník byl z knížky unešen a frčí u nás dodnes. Letos na Vánoce jsem pro něj nechala vyrobit další podobnou knížku. Protože ho pomalu začala zajímat písmenka, volba padla na knihu Moje jméno . !A pozor, na konci dnešního příspěvku najdete zajímavou soutěž, která vás určitě nenechá chladnými! Kniha má moc hezký příběh, kdy zvířátka postupně skládají z písmenek jméno a příjmení pro nově narozené miminko. Malý čtenář tak vidí své jméno, jak se píše písmenko po písmenku. Krásné dětské ilustrace seznámí dítko s domácími i cizokrajnými zvířátky. Ta navíc př