Bětuška má za sebou první narozeniny, je tedy oficiálně batoletem. I během posledních tří měsíců svého prvního roku života byla extrémně nekomplikované dítě. Takže už to můžu asi napsat oficiálně - i potřetí se nám podařilo opravdu "jednoduché" miminko. Spí hezky, jí hezky, pláče málo. Díky za ty dary! Nicméně nám teď začíná naopak období, které pro mě vždy bylo dost náročné. Takové to, když už má dítě vlastní vůli (a tvrdohlavost), už se nenechá jen tak uchlácholit, ale zároveň ještě neumí příliš jasně komunikovat. O to náročnější to mají rodiče, no.
A tady máme pro srovnání Bětušku z porodnice. Srovnání s roční Olívkou si můžete udělat tady. A s Toníkem tu.
A tady máme pro srovnání Bětušku z porodnice. Srovnání s roční Olívkou si můžete udělat tady. A s Toníkem tu.
Večer chodí spát okolo osmé nebo půl deváté a spí tak do půl sedmé či do sedmi do rána. Za noc se vzbudí asi tak 4x, 2x do půlnoci a 1-2x pak od půlnoci do rána. Naštěstí se jen nakojí a spí dál. A protože pořád ještě spí s námi, je to celkem easy proces.
Na denní spaní pak naprosto vede stojící (nutně!) kočárek a dobře spí i v autě při delších přesunech. V nosítku až na velmi vzácné výjimky naprosto odmítá usnout, ačkoliv by se mi to někdy celkem hodilo. Takže na její spaní v podstatě "musíme" být doma - pokud z toho teda chci něco mít. :D Její denní spánek se totiž celkem vhodně překrývá s mým vařením, naším obědem a části Olívčina spaní, takže škoda toho nevyužívat.
Období, kdy se hodně zabavila, sama se v tom posledním čtvrtroce trochu lámalo. Dokud se plazila a začínala lézt a klečet, zabavila se sama celkem hodně. Čím byla starší, tím víc ke své "zábavě" někoho potřebovala. Naštěstí na tuhle prácičku mám Toníka s Olívkou. :D Když jsme ale doma s Bětkou samy, je celkem náročné něco dělat, když bdí. To leda něco, co i ji baví, jako třeba skládání prádla, myčka a jiný úklid, něco, u čeho může krámovat. Abych si sedla k počítači k práci nebo k nějakému zařizování, tak to fakt ne-e.
Tahleta její zvídavost a společenskost prakticky vedla k tomu, že jsem ji kolem 10. měsíce začala v kočárku přizvedávat, postupně až do takového polosedu, i když se ještě sama neposadila. Prostě potřebovala vidět, jinak byl dost bugr. Na to máme naštěstí dost dobrý kočárek, takže pokud vás zajímají detaily, kuk sem.
No nakonec jsem to pomalu zkoušela opravovat aspoň do překážkového sedu nebo do sedu na kolínka (ne mezi ně) a pak už si to nějak sedlo. A sedla si i Bětka. Z toho kleku či w-sedu prostě začala postupně ty nohy uvolňovat před sebe. Žádný šikmý sed se nekonal, nic. Takže nemám ani pořádné datum, odkdy už sedí, ale bylo to určitě až někdy po 11. měsíci, spíš blíž k narozeninám. Ale každopádně ještě v roce preferuje spíš klek než sed.
Na rozdíl od sezení, stání jí šlo velmi dobře, a i tady se to naučila z kleku. Stoupat si začala kolem toho 9. měsíce a pak už to jen pilovala (a padala a padala). Nakonec to zvládla krásně a v roce už se dokázala i pro něco ze stoje sehnout, slízat z gauče nohama napřed a lézt nahoru a dolů po schodech. S ručkama je taky šikovná - postaví na sebe pár kostiček, zvedá a hraje si i s drobnými předměty, se vším bouchá.
Co se mluvení týče, v roce říkala jen "táta" a "ta" - což znamená "tam". Umí paci-paci, berany duc, umí ukázat, jak je veliká, zamává, dá pusinku a ukazuje na věci (převážně celou dlaní). Začíná mi pomáhat při oblékání, napodobuje různé činnosti (typicky utírání rozlitého pití :D ), rozumí nejrůznějším pokynům - a dokonce je velmi často poslechne. Má ráda hudbu a ráda tancuje. Naprosto miluje houpačky. A koupání!
Jinak je Bětuška sluníčko a je celkem společenská. Teprve teď se začíná (dost rozkošně) stydět. Naprosto zbožňuje své sourozence, pořád je chce napodobovat a pokaždé je hrozně moc vítá, když se chvilku nevidí. Je to vážně krása a nádhera. Děti ji taky hrozně berou, nezažili jsme za ten uplynulý rok snad ani náznak žárlení. Dokonce i zlobení se na ni, že jim něco bere, ničí nebo tak, bylo naprosté minimum. Fakt dík, děti moje, že se máte tak rády! Pořád jí všichni doma říkáme převážně "Piškůt", což skvěle mate lidi. :D
Jinak za ten poslední čtvrtrok Bětuška v podstatě nebyla nemocná, jen sem tam nějaká rýma. Navíc jí vyrostly spodní dvojky, takže už má 8 zubů. Taky toho od 9 měsíců celkem dost zažila - focení na první pas, protože jsme byli na menší dovče v Polsku, pak několik výletů, Toníkovu velkou oslavu narozenin - a oslav okolo bylo víc, svatbu, taky spoustu návštěv, akcí a koncertů nebo třeba Muzejní noc.
Kojí se zhruba 4-5x denně plus noc a k tomu má 4 jídla denně. Snídá nemléčnou kaši, svačí bílý jogurt. Po svém hlavním spánku má pak pozdní oběd - zbagruje tak 120 g masozeleniny nebo trochu míň, pokud už to není vůbec pomačkané a má zrovna k obědu to, co my ostatní. Večeří pak to, co my, takže buď něco "obědového" nebo pečivo s něčím a zeleninu. Pěkně rukou. Živit se rukou ji moc baví, tak jí k tomu dávám dost prostoru. (I křupky mám stále v pohotovosti, i když jim neholduje tolik, jako její sourozenci v tomto věku.) Má ráda rajčata, různé zeleninové placičky, rýži, polévky, jablka a hrozny. Nemá moc v lásce brambory a vůbec nejí banány.
Jinak dobrý. Postupuje na level "batole", dokonce už pomalu na level "jediné batole v rodině". Těšíme se, co bude dál. A já se teda i trochu děsím, protože si pamatuju, že teď to tak do 18 měsíců věku bývá dost krize. :D
Jinak dobrý. Postupuje na level "batole", dokonce už pomalu na level "jediné batole v rodině". Těšíme se, co bude dál. A já se teda i trochu děsím, protože si pamatuju, že teď to tak do 18 měsíců věku bývá dost krize. :D
Komentáře
Okomentovat