Při příležitosti státního svátku jsme vyrazili na kratší podzimní dovolenou na Vysočinu. Poprvé ve čtyřech. Změna prostředí bodla celé rodině a navíc jsme narazili na opravdu skvělé místo. Jaké to tam bylo a jak vlastně taková dovča se dvěma dětmi do dvou let vypadá?
Výběr místa
Vybrat vhodné místo bylo naprosto klíčové, věnovala jsem tomu několik dní (ano, v mém šíleném tempu s robátky opravdu dní, protože toho volného času moc není). Zanedbala jsem kvůli tomu vaření i psaní na blog. Nicméně výsledek stál opravdu za to!
Hlavní kritéria při výběru:
Urputně jsem projížděla vše od online katalogů penzionů, přes Airbnb až po diskuzní fóra pro maminky. Hodně jsem si pohrávala s myšlenkou ubytovat se v nějakém opravdu dětském hotelu, ale ty, co se nám líbily byly daleko od Brna. No a nakonec mě vyloženě nadchla představa bydlení na nějaké farmě (Toník by byl v sedmém nebi!), dlouho jsem se proto věnovala prohlížení webů o agroturistice, a to i třeba v Rakousku nebo na Slovensku. A pak jsem to objevila - Hospodářský dvůr Bohuslavice.
Na příště si chystám článek o tom, co nám na cestách se dvěma dětmi do dvou let nejvíc usnadnilo život, bez čeho bychom se neobešli a co praktického můžeme doporučit všem, kdo cestují s malými dětmi. Tak snad brzy, těšte se!
Výběr místa
Vybrat vhodné místo bylo naprosto klíčové, věnovala jsem tomu několik dní (ano, v mém šíleném tempu s robátky opravdu dní, protože toho volného času moc není). Zanedbala jsem kvůli tomu vaření i psaní na blog. Nicméně výsledek stál opravdu za to!
Hlavní kritéria při výběru:
- do dvou hodin cesty autem z Brna, radši ještě o něco blíž
- příroda co nejvíc na dosah ruky, nějaká zajímavost v okolí
- možnosti vyřádění se pro Toníka přímo v/u ubytování nebo v bezprostředním dosahu
- s jídlem nebo možností jeho dokoupení (vařit jsme si nechtěli)
- cenová dostupnost
Urputně jsem projížděla vše od online katalogů penzionů, přes Airbnb až po diskuzní fóra pro maminky. Hodně jsem si pohrávala s myšlenkou ubytovat se v nějakém opravdu dětském hotelu, ale ty, co se nám líbily byly daleko od Brna. No a nakonec mě vyloženě nadchla představa bydlení na nějaké farmě (Toník by byl v sedmém nebi!), dlouho jsem se proto věnovala prohlížení webů o agroturistice, a to i třeba v Rakousku nebo na Slovensku. A pak jsem to objevila - Hospodářský dvůr Bohuslavice.
Podle webu tohle místo slibovalo vše, co jsem si pro nás představovala: pěkné pokoje s vlastní koupelnou, živá zvířátka, dětské hřiště, restaurace, příjemná cena a to vše kousek od Telče v přírodě asi hodinu a půl cesty z Brna. Bylo rozhodnuto. Když jsme tam volali o rezervaci, dokonce nám za cenu 2 osob (děti do dvou let jsou zdarma) nabídli pětilůžkový pokoj a dětskou postýlku, abychom měli větší komfort, no super!
Balení a odjezd na dovču
Nechtějte to vědět!! Balit se na dovču se dvěma malými dětmi bylo prostě peklo na zemi, a to jsme jeli jen na dvě noci (i když jet na týden, balili bychom asi skoro to stejné). No, dělali jsme to poprvé, ještě vůbec to nemáme vychytané, trvalo nám to přes dvě hodiny a kolik nervů to stálo! Toník byl podrážděný z nedostatku pozornosti, Olívku jsem musela v průběhu několikrát kojit, Nekorektní byl nervózní z tlaku času a navíc jsou věci (např. oblečení dětí), které jsem radši chtěla vybrat/zabalit já. No. Až přijdem na to, jak lépe na to, ráda se s vámi podělím. Plán na příště zní: využít Olívčino spaní, vypakovat Nekorektního s Toníkem ven a rychle to vše zabalit sama. Tak uvidíme!
Hospodářský dvůr - jaké to tam je?
Krátká odpověď: naprosto super. A teď trochu podrobněji. Pokoj (cenová relace Economy) byl moc pěkný a velký. Na jedné manželské posteli jsme spali my, druhou jsme využili jako přebalovák/oblékárnu pro děti a na páté posteli spal Toník. Olívka měla nachystanou dětskou postýlku. Na pokoji byl navíc i gauč, který se pěkně hodil pro pohodlné kojení. Byla tam i TV, kterou jsme ale za celou dobu nezapli. Koupelna pěkná, v designu tamní Novoříšské keramiky, kterou i vyrábějí a prodávají.
S místní restaurací jsme byli taky dost spokojeni. V ceně ubytování byly bohaté snídaně. Já jsem si první ráno objednala z možného výběru jogurt s müsli a cornflaky s domácím džemem. Můj plán byl podělit se o snídani s Toníkem. No a donesli mi toto:
Byla jsem trochu v šoku, ale opravdu šťastná. Z téhle snídaně by se klidně najedli dva dospělí a dítě a já navíc vážně miluji obrovské snídaně! Poté, co přinesli Nekorektního hemenex s pečivem (jejich vlastním!) jsme si připadali jak na hostině. Kdo víte, jak náš Toník miluje jídlo, tak si dokážete představit, jakou radost měl on.
Jinak jsme si tam kupovali i oběd (ve všední dny mají meníčka za 79 Kč) a na večeři třeba polévku a vše bylo dobré. Točí tam i vlastního pivo - Bohuslavického osla a nabízejí i vlastní pálenku. Pěstitelskou pálenici mají přímo v areálu a je možné si jí prohlédnout i s ochutnávkou (to jsme nevyužili, tak o tom nic víc napsat nemůžu).
Obsluha je stejně jako další personál dvora trochu jako na houpačce, někteří jsou profesionální a vstřícní úplně na maximum (zdravíme Béďu!) a jiní působí jako nějací zmatení, zpomalení a neochotní brigádnici, tak z toho máme trochu rozporuplné pocity. Tady je určitě co zlepšovat..
Od "hotelových" služeb se posunu k tomu hlavnímu - chov hospodářských zvířat. Mají tam kozy, lamy, prasátka, pávy, vránu, králíky, krocany, slepice a další ptactvo. Dále mají největší chov španělských oslů v Česku, koně a poníky. Všechny venkovní výběhy i voliéry si můžete jít kdykoliv prohlížet. Takže Toník s Nekorektním vyrazili klidně i před snídaní, když už byl Toník aktivní a jinak bychom nevěděli, co s ním. Nemusím asi nijak dlouze popisovat, jak byl Toník ze zvířátek u vytržení a jak si to po celou dobu užíval. To bylo prostě perfektní. Projel se i na poníkovi, sice asi jen tak 40 sekund, ale byl to pro něj zážitek.
Kromě zvířátek mají v areálu i venkovní posilovnu a pěkné dětské hřiště s trampolínou. Trampolína je od té doby Toníkova oblíbená záležitost a užil si jí taky Nekorektní!
Okolí Bohuslavic
Byli jsme se podívat v Telči a taky na delší procházce v přírodě. Víc jsme toho s dětmi nestihli a nakonec nás hospodářský dvůr nadchnul tak, že jsme se zabavili i v samotném areálu více, než jsme čekali.
Šátek a Kibi byly nejen na výletech naprostou nutností, i když Toník preferoval ťapat sám. Počasí nám přálo, Olívka byla hodná a spinkací, všechno nám zkrátka vyšlo a Hospodářský dvůr v Bohuslavicíh můžeme vřele doporučit.
Na příště si chystám článek o tom, co nám na cestách se dvěma dětmi do dvou let nejvíc usnadnilo život, bez čeho bychom se neobešli a co praktického můžeme doporučit všem, kdo cestují s malými dětmi. Tak snad brzy, těšte se!
Komentáře
Okomentovat