První a druhé těhotenství se od sebe značně liší hned v několika aspektech. Dnes Vám přiblížím, jaké je to u nás. (Nejen) těm z Vás, co o druhém dítěti uvažujete, se to může hodit. ;)
První trimestr
V prvním těhotenství se pořád hlídáte a řešíte každou mírnější nevolnost či únavu. Pořád se pozorujete, jestli jsou na Vás už nějaké změny patrné pouhým okem. Často se bojíte, jestli je vše v pořádku a Vy jste stále těhotná. Čas od kontroly ke kontrole se neuvěřitelně vleče.
V druhém těhotenství řešíte jen vážnou nevolnost a vážnou únavu, a to hlavně protože Vám brání starat se řádně o první dítě. Když Vám zrovna nic není, někdy zapomínáte, že jste těhotná. Aby bylo vše v pořádku trnete v podstatě jen před první kontrolou, pak už čas letí tak, že jste ráda, že datum další kontroly máte bezpečně uloženo v Google kalendáři.
Oznámení těhotenství
Oznámení o Vašem prvním těhotenství přijímá veškeré Vaše okolí s patřičným nadšením a gratulacemi. Tchyně pláče radostí, všichni Vaši kamarádi miminko hned zapíjí, vzdálenější známí Vám píšou emaily či zprávy na Facebooku, budoucí praděda Vám dokonce napíše ručně psaný dopis.
Druhé těhotenství už neoznamujete každému osobně, ale řešíte to vložením oznámení na Facebook - i když velmi povedeným (viz foto)! Většina lidí gratuluje, ale k tomu přidává různé přílepky ve formě obav, zda to není příliš brzy, či dotazů, zda to bylo plánované. U většiny to však řeší tlačítko "like". Minimálně jeden kamarád se Vás zeptá, zda má vůbec gratulovat. Emaily nebo zprávy na Facebooku Vám nyní píšou jen ti Vaši vzdálenější kamarádi a známí, kteří už sami mají více než jedno dítě (asi mají radost, že rozšiřujete jejich řady).
Těhotenské chování
V prvním těhotenství se hlavně hrozně pozorujete a hlídáte. Nezvedáte nic těžkého, jíte poctivě těhotenské vitamíny, pijete těhotenské čaje, chodíte na těhotenské cvičení, sledujete pečlivě své přibývání na váze. Hned si nakoupíte několik kousků těhotenského oblečení a nosíte je pro jistotu už tak od 4. měsíce. V práci se snažíte být nenápadní s omezením kávy. Později s Vámi hodně cloumají těhotenské hormony a nebojíte se to dát najevo. Stále řešíte těhotenské chutě a často si dopřeje nějaký ten dortíček (nebo jitrničku), vždyť jste přece v tom. Hodně odpočíváte.
Ve druhém těhotenství nemáte v podstatě na nic z toho čas. Pravidelně třicetkrát za den zvedáte jedenáctikilové batole. Na těhotenské vitamíny si vzpomene až kvůli velké únavě a vysílení z ještě probíhajícího kojení. Od 4. měsíce nosíte v podstatě pořád legíny, těhotenské oblečení začnete nosit, až na něj narazíte někde v hloubi skříně při úklidu. Nějakou dobrůtku jíte často, ale hlavně proto, abyste díky cukru mohli aspoň nějak fungovat. Těhotenské hormony a nálady vůbec nerozeznáváte od těch kojících nebo od těch daných nevyspáním a "zlobením" staršího dítěte. Snažíte se spát alespoň 5-6 hodin denně. Na těhotenské cvičení chodíte, ale spíš proto, abyste si odpočinuli od staršího dítěte - a je to vážně super!
Těhotenské neduhy
V prvním těhotenství, pokud máte štěstí, je vůbec neznáte. Ke konci Vás trochu bolí záda a občas pánevní oblast.
Ve druhém těhotenství Vás bolí všechno tak nějak pořád a je těžké určit, zda je to těhotenstvím, taháním batolete nebo nedostatkem odpočinku. Cítíte se (a taky vypadáte) tak o dva měsíce víc těhotná než ve skutečnosti jste. O dost víc přibíráte.
Načerpávání informací o miminku
V prvním těhotenství víte přesně, že jste 21+3 tt a každý týden si čtete o vývoji miminka ve Vašem konkrétním týdnu. Víte, kolik zhruba měří a váží a co vše už má nejspíš vyvinuté. Pokud jste jako já, máte na to dokonce aplikaci v telefonu.
Ve druhém těhotenství tušíte, ve kterém týdnu těhotenství se zrovna nacházíte. Plus minus 3 týdny. Já osobně to mám pro jistotu napsané v kalendáři. O vývoji miminka si nečtete vůbec nic. (Aplikaci sice pořád máte, za celé těhotenství jste ji zatím ale neotevřeli.)
Těhotenské prohlídky
Nemůžete se jich dočkat, čas mezi nimi se hrozně vleče. Na ultrazvuky berete partnera, necháváte si z nich tisknout fotky miminka a ukazujete je rodině a známým.
U druhého těhotenství je super, když si termín příští kontroly hned napíšete do kalendáře. Jinak se Vám totiž může dost dobře stát, že na ni prostě zapomenete. Největší "adrenalin" je zajistit si na dobu kontroly vhodné hlídání staršího dítěte. Fotky z ultrazvuků si necháváte tisknout hlavně proto, aby to bylo jaksi "spravedlivé" a abyste druhé miminko nezanedbali, stejně ale nikoho moc nezajímají a ukážete je tak maximálně partnerovi nebo některé zvědavé příbuzné.
Výběr jména
O jméně prvorozeného máte i s partnerem jasno a vše je domluveno už někdy koncem prvního trimestru. Máte obě varianty - pro chlapečka i pro holčičku, i když už pravděpodobně víte, co čekáte.
Jméno druhého je velký oříšek a pořád se nemůžete rozhodnout a/nebo dohodnout. Jméno sice vybíráte až poté, co téměř s jistotou víte pohlaví, takže řešíte jen jednu variantu, to Vám ale vůbec nepomůže. Zajímavé je, že případná druhá varianta z prvního těhotenství se Vám nyní jaksi nezdá a vybíráte proto nanovo. Jméno je paradoxně skoro to jediné, co Vaše okolí ohledně druhého těhotenství zajímá, tak neustále absolvujete na toto téma bezúčelné debaty s okolím a přemýšlíte, jak byste byli rádi, kdybyste měli už vybráno.
Třetí trimestr
Ale jako jo, cítíte se jako kulička, občas někde něco zabolí, celkem funíte, ale i tak si připadáte jako bohyně plodnosti. Těšíte se na miminko, nastupujete na mateřskou, vyvařujete, uklízíte, chystáte sebe i vše okolo. Řešíte kde a jak budete rodit
"COŽE? To už jsem ve třetím trimestru? A kdy se to jako stalo?" Ne, opravdu nechápete, že už za deset (?!!?) týdnů budete čtyři...
Chystání výbavy
Na první miminko samozřejmě nemáte nic, takže studujete na internetu doporučené seznamy věcí, vybíráte, porovnáváte, nakupujete, sháníte od známých. Vaničku nebo kyblík? Přebalovací pult nebo rovnou komodu? Kam s postýlkou? Panebože, proč je tolik druhů kočárků? Co to je ergonomické nosítko? Kolik bodýček velikosti 50 a kolik ve velikosti 56? Dlouhý nebo krátký rukáv? V euforii nakoupíte klidně i 10 párů ponožek (což je naprosto k ničemu). Musíte být velmi obezřetní, abyste unikli nejrůznějším marketingovým trikům (ale jde to!) Pak všechno třídíte, perete, případně žehlíte. Tašku do porodnice máte více méně připravenou od 30. týdne.
Nakoupíte dva tři minioverálky v holčičích barvách, protože si chcete udělat radost. Pak možná ještě něco objednáte z online bazárku, když starší spí a Vy máte náladu. Pak dlouho dlouho dlouho nic. Pak teda nakoupíte novorozenecké látkové plínky, protože ty staré jste mezitím poslali dál a protože byly zrovna slevy. Pak zase dlouho nic. A dál? Neptejte se mě, dál u nás zatím nic. Asi bych chtěla nějaký šátek na miminko a za měsíc třeba začnu prát a chystat tašku do porodnice. Asi. Měla bych..
A porod?
U prvního jsem se opravdu připravila (knihy, kurz, porodní plán a prostě všechno) a jelikož to bylo vážně nedávno, víc dělat nyní neplánuji. O porodu nicméně chystám v blízké době příspěvek, tak se těšte!
A jaké to bylo nebo je u Vás? Jsem hrozně zvědavá, určitě se podělte v komentářích nebo na Facebooku. Těším se.
První trimestr
V prvním těhotenství se pořád hlídáte a řešíte každou mírnější nevolnost či únavu. Pořád se pozorujete, jestli jsou na Vás už nějaké změny patrné pouhým okem. Často se bojíte, jestli je vše v pořádku a Vy jste stále těhotná. Čas od kontroly ke kontrole se neuvěřitelně vleče.
X
V druhém těhotenství řešíte jen vážnou nevolnost a vážnou únavu, a to hlavně protože Vám brání starat se řádně o první dítě. Když Vám zrovna nic není, někdy zapomínáte, že jste těhotná. Aby bylo vše v pořádku trnete v podstatě jen před první kontrolou, pak už čas letí tak, že jste ráda, že datum další kontroly máte bezpečně uloženo v Google kalendáři.
Oznámení těhotenství
Oznámení o Vašem prvním těhotenství přijímá veškeré Vaše okolí s patřičným nadšením a gratulacemi. Tchyně pláče radostí, všichni Vaši kamarádi miminko hned zapíjí, vzdálenější známí Vám píšou emaily či zprávy na Facebooku, budoucí praděda Vám dokonce napíše ručně psaný dopis.
X
Druhé těhotenství už neoznamujete každému osobně, ale řešíte to vložením oznámení na Facebook - i když velmi povedeným (viz foto)! Většina lidí gratuluje, ale k tomu přidává různé přílepky ve formě obav, zda to není příliš brzy, či dotazů, zda to bylo plánované. U většiny to však řeší tlačítko "like". Minimálně jeden kamarád se Vás zeptá, zda má vůbec gratulovat. Emaily nebo zprávy na Facebooku Vám nyní píšou jen ti Vaši vzdálenější kamarádi a známí, kteří už sami mají více než jedno dítě (asi mají radost, že rozšiřujete jejich řady).
Těhotenské chování
V prvním těhotenství se hlavně hrozně pozorujete a hlídáte. Nezvedáte nic těžkého, jíte poctivě těhotenské vitamíny, pijete těhotenské čaje, chodíte na těhotenské cvičení, sledujete pečlivě své přibývání na váze. Hned si nakoupíte několik kousků těhotenského oblečení a nosíte je pro jistotu už tak od 4. měsíce. V práci se snažíte být nenápadní s omezením kávy. Později s Vámi hodně cloumají těhotenské hormony a nebojíte se to dát najevo. Stále řešíte těhotenské chutě a často si dopřeje nějaký ten dortíček (nebo jitrničku), vždyť jste přece v tom. Hodně odpočíváte.
X
Ve druhém těhotenství nemáte v podstatě na nic z toho čas. Pravidelně třicetkrát za den zvedáte jedenáctikilové batole. Na těhotenské vitamíny si vzpomene až kvůli velké únavě a vysílení z ještě probíhajícího kojení. Od 4. měsíce nosíte v podstatě pořád legíny, těhotenské oblečení začnete nosit, až na něj narazíte někde v hloubi skříně při úklidu. Nějakou dobrůtku jíte často, ale hlavně proto, abyste díky cukru mohli aspoň nějak fungovat. Těhotenské hormony a nálady vůbec nerozeznáváte od těch kojících nebo od těch daných nevyspáním a "zlobením" staršího dítěte. Snažíte se spát alespoň 5-6 hodin denně. Na těhotenské cvičení chodíte, ale spíš proto, abyste si odpočinuli od staršího dítěte - a je to vážně super!
Těhotenské neduhy
V prvním těhotenství, pokud máte štěstí, je vůbec neznáte. Ke konci Vás trochu bolí záda a občas pánevní oblast.
X
Ve druhém těhotenství Vás bolí všechno tak nějak pořád a je těžké určit, zda je to těhotenstvím, taháním batolete nebo nedostatkem odpočinku. Cítíte se (a taky vypadáte) tak o dva měsíce víc těhotná než ve skutečnosti jste. O dost víc přibíráte.
Načerpávání informací o miminku
V prvním těhotenství víte přesně, že jste 21+3 tt a každý týden si čtete o vývoji miminka ve Vašem konkrétním týdnu. Víte, kolik zhruba měří a váží a co vše už má nejspíš vyvinuté. Pokud jste jako já, máte na to dokonce aplikaci v telefonu.
X
Ve druhém těhotenství tušíte, ve kterém týdnu těhotenství se zrovna nacházíte. Plus minus 3 týdny. Já osobně to mám pro jistotu napsané v kalendáři. O vývoji miminka si nečtete vůbec nic. (Aplikaci sice pořád máte, za celé těhotenství jste ji zatím ale neotevřeli.)
Těhotenské prohlídky
Nemůžete se jich dočkat, čas mezi nimi se hrozně vleče. Na ultrazvuky berete partnera, necháváte si z nich tisknout fotky miminka a ukazujete je rodině a známým.
X
U druhého těhotenství je super, když si termín příští kontroly hned napíšete do kalendáře. Jinak se Vám totiž může dost dobře stát, že na ni prostě zapomenete. Největší "adrenalin" je zajistit si na dobu kontroly vhodné hlídání staršího dítěte. Fotky z ultrazvuků si necháváte tisknout hlavně proto, aby to bylo jaksi "spravedlivé" a abyste druhé miminko nezanedbali, stejně ale nikoho moc nezajímají a ukážete je tak maximálně partnerovi nebo některé zvědavé příbuzné.
Výběr jména
O jméně prvorozeného máte i s partnerem jasno a vše je domluveno už někdy koncem prvního trimestru. Máte obě varianty - pro chlapečka i pro holčičku, i když už pravděpodobně víte, co čekáte.
X
Jméno druhého je velký oříšek a pořád se nemůžete rozhodnout a/nebo dohodnout. Jméno sice vybíráte až poté, co téměř s jistotou víte pohlaví, takže řešíte jen jednu variantu, to Vám ale vůbec nepomůže. Zajímavé je, že případná druhá varianta z prvního těhotenství se Vám nyní jaksi nezdá a vybíráte proto nanovo. Jméno je paradoxně skoro to jediné, co Vaše okolí ohledně druhého těhotenství zajímá, tak neustále absolvujete na toto téma bezúčelné debaty s okolím a přemýšlíte, jak byste byli rádi, kdybyste měli už vybráno.
Třetí trimestr
Ale jako jo, cítíte se jako kulička, občas někde něco zabolí, celkem funíte, ale i tak si připadáte jako bohyně plodnosti. Těšíte se na miminko, nastupujete na mateřskou, vyvařujete, uklízíte, chystáte sebe i vše okolo. Řešíte kde a jak budete rodit
X
"COŽE? To už jsem ve třetím trimestru? A kdy se to jako stalo?" Ne, opravdu nechápete, že už za deset (?!!?) týdnů budete čtyři...
Chystání výbavy
Na první miminko samozřejmě nemáte nic, takže studujete na internetu doporučené seznamy věcí, vybíráte, porovnáváte, nakupujete, sháníte od známých. Vaničku nebo kyblík? Přebalovací pult nebo rovnou komodu? Kam s postýlkou? Panebože, proč je tolik druhů kočárků? Co to je ergonomické nosítko? Kolik bodýček velikosti 50 a kolik ve velikosti 56? Dlouhý nebo krátký rukáv? V euforii nakoupíte klidně i 10 párů ponožek (což je naprosto k ničemu). Musíte být velmi obezřetní, abyste unikli nejrůznějším marketingovým trikům (ale jde to!) Pak všechno třídíte, perete, případně žehlíte. Tašku do porodnice máte více méně připravenou od 30. týdne.
X
Nakoupíte dva tři minioverálky v holčičích barvách, protože si chcete udělat radost. Pak možná ještě něco objednáte z online bazárku, když starší spí a Vy máte náladu. Pak dlouho dlouho dlouho nic. Pak teda nakoupíte novorozenecké látkové plínky, protože ty staré jste mezitím poslali dál a protože byly zrovna slevy. Pak zase dlouho nic. A dál? Neptejte se mě, dál u nás zatím nic. Asi bych chtěla nějaký šátek na miminko a za měsíc třeba začnu prát a chystat tašku do porodnice. Asi. Měla bych..
A porod?
U prvního jsem se opravdu připravila (knihy, kurz, porodní plán a prostě všechno) a jelikož to bylo vážně nedávno, víc dělat nyní neplánuji. O porodu nicméně chystám v blízké době příspěvek, tak se těšte!
A jaké to bylo nebo je u Vás? Jsem hrozně zvědavá, určitě se podělte v komentářích nebo na Facebooku. Těším se.
Tak ja nehrotila ani to první. Nedejboze pripravu na porod. Absolutne zadna. Vsude a všichni me okrikovali at nic netaham, at nakupuju vybavu, at si odpocinu dokud můžu.....plky, plky, plky. A tak bych to brala i u druhého ditete. Nebyla jsem ve stresu, ze nic nemám, nevim a že nejsem připravená. O nějaké aplikaci jsem nemela tucha.
OdpovědětVymazatTuhle nevedomost aplikuju i na dite. Nechci vedet, co maji umet, co by meli jist...atp. Delam vse podle sveho selského rozumu .