Mateřská povolená

Toník má rok a půl, už celých osmnáct měsíců. Za posledního čtvrt roku se stal velkým bráchou a krom toho zase hrozně vyrostl a dospěl. Minulý rok touhle dobou byl ještě malé tlustomiminko a teď už je to velký kluk: Hrubá a jemná motorika Dnes Toník chodí, běhá, couvá, točí se dokola, jezdí dlouhé trasy na odrážedle i na skejtíku u kočárku. Sám si chodí po schodech, vyleze na žebřík a zvládne i nejrůznější prolézačky. Na některých typech klouzaček se bez problémů sám obslouží - vyleze si nahoru a sjede dolů. Miluje houpačky všeho druhu. Sám pije z hrnku, sem tam teda něco rozlije, ale hlavně to neustále vyžaduje. Celkem obstojně se nají sám lžičkou nebo vidličkou - snídaňové kaše a většinu obědů mu můžeme bez problému svěřit a opravdu se sám nají. Pak teda skoro vždy nevyhnutelně následuje sprcha, protože je jako čuník, ale stojí to za to! Všude dosáhne, a když ne, vyleze si na jídelní židli, což je někdy opravdu zákeřné. Zatím ho teda ještě nenapadlo si ...

První měsíc Olívčina života je za námi. A byl to pro mě jeden z nejtěžších i nejkrásnějších měsíců, co jsem kdy zažila. Olívka je zlaté miminko, které hodně spí a jí. Pláče jen velice málo a většinou kvůli bříšku, i proto jsou kapičky Espumisan jedním z "produktů", bez kterého bychom se obešli jen těžko. Je zajímavé (i když nejspíš nepřekvapivé), že zatímco při bolení bříška u Toníka jsme se snažili cvičit, masírovat či nosit na tygříka, u Olívky často sáhneme rovnou po kapkách. Dokonce už i Toník hlásí "mimi", když Espumisan zahlédne, no jo. :D Kolik Olívka měří a váží v jednom měsíci nevíme, odhadem podle údajů ze čtrnáctidenní prohlídky by to mohlo být zhruba 54 cm a 4 100 g. Všichni mi pořád říkají, jak je malinkatá, mně už se ale zdá celkem veliká oproti tomu, jaké byla koťátko, když se narodila. Zkrátka roste nám řádně, v tom bude asi stejná jako Toník. Na bříšku zvládne otočit hlavičku ze strany na stranu, zaměřit svou pozornost na něčí obličej a ta...

Dnešní inspirace na knížku nebude asi pro většinu zkušených rodičů žádný převratný objev. Obrázkové příběhy německé grafičky a ilustrátorky Rotraut Susanne Bernerové jsou velmi populární nejen v Česku. Po celém světě se těchto knih prodalo už více než půl milionu. My máme Léto, ale existuje také Jaro, Podzim, Zima a Noc. Mám v plánu dokupovat postupně společně s tím, jak se budou měnit roční doby. Když jsem si v minulosti hledala nějaké zajímavé dětské knihy, původně mě tahle edice nijak zvlášť nezaujala. Nepřišla mi ani po výtvarné stránce ani po stránce nápadu nebo potenciálu k rozvoji dovedností nic extra. No ale jak se pletla! Kniha ve formátu skoro A3 s tvrdými leporelovitými stránkami obsahuje sedm takovýchto ilustrací. Působí na vás dost hekticky? Na mě taky, ale právě to děti velmi zaujme. Na každé dvojstránce se toho hrozně moc odehrává, najdete tam spoustu lidí, zvířat a věcí, spoustu potenciálních příběhů, které se navíc proplétají a rozvíjí pak na dalších dv...